Násilí, které Americká celní správa a cizinecká policie vyvíjí vůči osobám bez dokladů, mnohdy zasahuje do prostor každodenního života, jako jsou bydliště a pracoviště. Do jaké míry z toho můžeme vinit architekturu? A jakými zásahy ve prospěch lidských práv by mohla situaci zlepšit?
Johanu probudil zvonek. Poté zaslechla bouchání na dveře. Když otevřela, venku stálo několik lidí v uniformách. Tvrdili, že jsou policisté, kteří pátrají po zločinci, ukázali jí fotku muže, jehož neznala, a domáhali se vstupu dovnitř, protože tu měl bydlet. Když je požádala, aby jí ukázali povolení k prohlídce, ignorovali ji. Její manžel byl ze situace nervózní a řekl jí, ať je pustí dál. Sotva tak učinila, nahrnuli se do obývacího pokoje a začali pokřikovat, že jsou příslušníci celní správy a cizinecké policie a že jim všichni obyvatelé domu musí ukázat doklady. Johanina neteř se synem před několika lety opustili Honduras a nyní tu žili s ní. Ačkoli byli nahlášení na imigračním úřadě a měli povolení k pobytu, bylo to jedno – ICE je stejně deportovala.
Americká celní správa a cizinecká policie (U. S. Immigration and Customs Enforcement) neboli ICE vznikla v roce 2003, aby „prosazovala bezpečí země a veřejnosti“ střežením federálních hranic, řízením celnic …
