Francouzský režisér Alain Guiraudie ve své novince mísí různé žánry a snaží se pomocí netradičních prostředků postihnout pocity gayů. Snímek Pro smilování! je potměšile groteskním pohledem na vybydlený francouzský venkov, detektivkou naruby i bolestivým politickým gestem.
Kamera zabírá skrze sklo automobilu francouzskou venkovskou krajinu. Už v této úvodní scéně nového filmu Alaina Guiraudieho Pro smilování! je něco zlověstného – obzvlášť když známe tvorbu tohoto francouzského autora, který se mezinárodně prosadil snímkem Neznámý od jezera (Inconnu du lac, 2013). Guiraudie tehdy svým vyprávěním z nudistické pláže, kde se scházejí gayové, představil méně obvyklou polohu queer kinematografie, kde je homosexualita všudypřítomná, explicitní, a přitom neokázalá, zároveň ale spojená s nebezpečím, násilím a smrtí.
Po dvou tonálně i esteticky košatějších snímcích Stát pevně (Rester vertical, 2016) a Hrdina nikoho (Viens je t’emmène, 2022) se režisér vrací k úspornější poetice svých starších děl. Hrdina Jérémie přijíždí do rodného městečka na pohřeb místního pekaře, pro něhož pracoval, a rozhodne se pár dní zůstat u vdovy Martine. Od prvních okamžiků se zdá, že pro něj bude těžké zapadnout do místní komunity. I když slovo „komunita“ …
