Přeložil Martin Královec
Planeta 9 2024, 105 s.
Americká spisovatelka polského původu Liz Ziemska si vzala za předobraz své novely život Benoîta Mandelbrota, matematika a zakladatele fraktální geometrie. Ačkoli knihu vydalo scifistické vydavatelství Planeta 9, její atmosféra má blíže k fantastickým povídkám Jorge Luise Borgese nebo sofistikovaným literárním konstrukcím Umberta Eca než k žánrům sci-fi či fantasy. Mandelbrot se narodil v roce 1924 ve Varšavě, ale jako dvanáctiletý musel s rodinou uprchnout do Francie. Vedle životopisného příběhu ovšem novela obsahuje i prvky nadpřirozena: matematika se zde prostřednictvím kabalistického stromu Sefirot stává jakousi superschopností, jejíž ovládnutí umožňuje ohýbat realitu. Dvě osy příběhu – totiž matematika, konkrétně fraktální geometrie, a potom hrozba šoa, před nímž prchá protagonistova rodina – se protínají, ale jejich spojení je nenásilné. Drobná knížečka je napsána uměřeným jazykem, který nicméně nepostrádá hravost, jakkoli to s ohledem na téma holokaustu může znít zvláštně. Čtenář, který je s teorií fraktálů obeznámen jen povrchně nebo vůbec, může při četbě snadno sklouznout k horlivému googlení neznámých fenoménů, jako jsou Kochova vločka nebo Sierpińského trojúhelník, a na dlouhé hodiny skončit na dně králičí nory. To na jednu stranu výrazně prodlouží čas strávený s knihou, jež je při rozsahu sto stránek spíše literární jednohubkou, na stranu druhou by nejspíš nějak takto měl nejen fraktálový, ale i literární prostor fungovat.