Dobrý důvod 2024, 64 s.
Debutová sbírka novináře Vojtěcha Štěpána, vycházející na základě jeho ocenění v Literární soutěži Františka Halase, čerpá z rozmanitých vrstev. Je až k nevíře, že z tak odlišných kulturních oblastí (židovská, křesťanská, pohanská i indiánská), geografické rozptýlenosti (od Izraele po Jizerky) i lexikální různorodosti (sahá se po archaismech stejně jako po zálibně tvořených neologismech) se autorovi podařilo vystavět kompaktní svět se svébytnou mytologií. Mytizace skutečnosti zde nekončí v magických oparech ani u okouzlení z ozvláštněných lesních scenerií, podstatnou roli hraje spíše všudypřítomná újma a smrt, která se vyjevuje v podivuhodném, bolestném souladu s přírodními procesy. Štěpán si přitom vystačí se zdánlivě nezáludným výrazem – před čtenářem sice zřetelně vyvstávají obrazy číhající černé zvěře, zjizvené krajiny a zvuků kdovíodkud, zároveň ale různé pokroucené vazby a důvtipné metafory strhávají pozornost i k samotnému jazyku: „Slyší / brázdy v lese / jizvící se mechem / i měkkou kůži dubu / pálenou sovami“. Přepečlivá práce s tvarem jednotlivých básní ovšem nese také určitá úskalí – i vzhledem k rezignaci na jemnější kompoziční uspořádání sbírka působí sice velmi uceleně, ale s postupem čtení také poměrně repetitivně. Z této ustrnulosti mohou čtenáře vytrhnout texty vycházející z forem lidové slovesnosti, které půvabně nelítostný svět se všemi jeho zaklínadly, rituály a znameními dotvářejí zase z jiného hlediska.