Dalibor Velebil: Minerály pod nohama, v průmyslu a ve sbírkách

Academia 2024, 378 s.

Šutry, valouny, oblázky… Házíme s nimi žabky, když sedíme v létě u vody, kopeme do nich, když se vracíme v noci z hospody, nebo je jen tak potěžkáváme během hlubokomyslných hovorů s kamarády v parku. Víc nás ale tito němí svědci většinou nezajímají. Pro ty, kteří by se chtěli více dozvědět o tom, co nám leží pod nohama, připravilo nakladatelství Academia druhé, upravené vydání příručky Dalibora Velebila. Autor sepsal skoro třicetistránkový úvod, v němž vysvětluje rozdíl mezi horninou, krystalem a minerálem a objasňuje vznik českého slova nerost. Jeho původ totiž vůbec není nezajímavý. Dále si dospělý čtenář může připomenout znalosti, které se mu od dob školní docházky pravděpodobně vykouřily z hlavy, například to, jak minerály vlastně vznikají. Některé, například živec, „rostou“ až miliony let hluboko pod zemským povrchem. Vy ale nemusíte čekat tak dlouho. Pěkný kamínek si lze snadno vykrmit i doma, stačí si připravit nasycený roztok domácí soli – případně si zajít do drogerie pro sáček modré skalice – a počkat, až krystaly začnou s odpařováním vody nabývat na hmotě. Tímto způsobem vzniklý mnohastěn pak může člověk hodiny převracet v prstech proti slunci a kochat se jeho členitým prostorem. Poté, co vás důmyslná stavba krystalové mřížky zcela pohltí, můžete se vydat na některé z významných nerostných nalezišť, třeba do Českého ráje na horu Kozákov s bohatými polodrahokamovými ložisky. Ale někdy vlastně stačí vyjít z domu – pěkné šutráky lze totiž najít na nejbližší polní cestě.