Kočičí odysea

(Flow)

Režie Gints Zilbalodis, Lotyšsko, Francie, Belgie, 2024, 85 min.

Premiéra v ČR 2. 1. 2025

Animované snímky se často dělí na dětské či rodinné a na artové, cílící na dospělé publikum. První velký mezinárodní celovečerní projekt lotyšského animátora Gintse Zilbalodise by podle těchto kritérií zjevně měl spadat do druhé kategorie. Jde o bezeslovný autorský počin, který měl premiéru na festivalu v Cannes v soutěžní sekci Un Certain Regard, nedávno získal Evropskou cenu pro nejlepší animovaný film a ve stejné kategorii dosáhl také na Zlatý glóbus. Jenže příběh jedné kočky žijící v jakémsi mytickém či snad postapokalyptickém světě, který právě zachvátila potopa, od prvních scén nachází zcela přirozený jazyk, jímž oslovuje i nejmladší publikum. Úvodní scény, kdy se honí zvěř v lese, by klidně mohly patřit do některé ze starších disneyovek, jako byl Bambi, které kladly důraz na mlčenlivé scény stojící na přesném pozorování toho, jak se chová zvěř. Zilbalodis se nicméně liší jak vizualitou postavenou na polorealistické animaci, jež připomíná videoherní design, tak vyprávěním, které zvěř zbavuje antropomorfismů, jakkoli decentně pracuje s vlastnostmi či vzorci chování, jaké si spojujeme s kočkami, labradory, kapybarami či lemury. Právě zástupci těchto zvířat se totiž sejdou na jedné bárce a plaví se světem, v němž po člověku zůstaly jen pozůstatky v podobě obřích soch. Jde o kontemplativní dílo vyprávějící o potřebách komunit ve světě, který se rozpadá a jehož kontury a povaha jsou nejasné a ponechané imaginaci.