I když mělo socialistické hnutí internacionální charakter, neznamená to, že by do něj nepronikaly nejrůznější nacionalistické tendence. Monografie Dělníci a nacionalismus zdařile analyzuje potýkání české a německé sociální demokracie s nacionalismem na přelomu 19. a 20. století.
V současnosti lze pozorovat nejen krizi, nýbrž i marginalizaci tradičních sociálnědemokratických stran ve střední Evropě. Ale také jejich přechod ke konzervativně-nacionalistickým pozicím. Česko-americký historik Jakub S. Beneš ve své práci Dělníci a nacionalismus zaměřil pozornost na přelom 19. a 20. století, tedy na období, kdy se v rakousko-uherském soustátí pozice sociální demokracie upevnily, navzdory státní represi, perzekucím i vnitrostranickým krizím. V centru jeho zájmu leží vztah dělnického hnutí k nacionalismu coby jedné z dominantních ideologií, zrozených v časech kapitalistické industrializace. V mnoha ohledech se Benešovo pojetí tohoto fenoménu liší nejen od marxistického chápání nacionalismu jako nástroje, který dovádí dělnické masy na scestí, ale i od konstruktivistických teorií Benedicta Andersona, Miroslava Hrocha či Tary Zahry, které v soudobé historiografii dominují.
Dělníci ve svatém boji
Nejsilnější inspirací je pro Beneše přístup …
