Knižní esej Teorie King Konga je zřejmě politicky nejvlivnějším dílem Virginie Despentes. Osobně laděný feministický pamflet zaujme především divokou bezprostředností, která se obejde bez esencialismu a identitářství. Takřka dvacet let od vydání má přitom čtenářkám i čtenářům stále co říct.
„Píšu za šeredy a pro šeredy, pro každou stařenu, lesbu, mužatku, frigidu, nevyšukanou, nešukatelnou, hysterku, bláznivku, pro všechny ty, které nevyhovují standardům hlavního trhu dobrých žen. A aby bylo jasno, tak předesílám: za nic se neomlouvám a nechci si tady stěžovat. S žádnou jinou bych neměnila, nic by mě totiž v životě nelákalo víc než být Virginií Despentes.“ Už úvodní věty knihy-manifestu Teorie King Konga (2006, česky 2024) dávají pocítit autorčinu drzost a sebevědomí. Jedná se o strhující text takové síly a hloubky, až se mi teď všechny věty, které o něm píšu, zdají být neskutečně fádní a bezbarvé.
Kniha poprvé vyšla dávno před nástupem hnutí MeToo nebo současných proudů LGBTQ feminismu. Přesto je stále aktuální. Stojí někde na hranici mezi druhou a třetí vlnou feminismu, neesencializuje mužský a ženský svět, ale nekompromisně ukazuje na strukturální problémy naší společnosti. Feminismus pro Despentes není bojem za rovné příležitosti, nerovnosti …
