Německo-kurdská novinářka a spisovatelka Fatma Aydemir vykresluje v oceňovaném románu Džinové portrét tří generací rodiny kurdského gastarbeitera v Německu. Její členové se na pozadí dvojí asimilace v xenofobním a patriarchálním prostředí maloměsta snaží zjistit, kým jsou a kde je vlastně jejich domov.
Hüseyin, Emine, Sevda, Perihan, Hakan a Ümit – to jsou hlavní postavy románu Džinové (Dschinns, 2022; česky 2024) Fatmy Aydemir a zároveň názvy šesti kapitol, v nichž se představují a zpovídají otec, matka a čtyři sourozenci. Spíše než z jejich vlastních vyprávění je ovšem poznáváme zprostředkovaně – perspektivou druhých. Vzájemné (nejen) generační neporozumění střídá empatie a úvahy o tom, zda a jak je možné si navzájem – a také sám sobě – odpustit. Hrdinové se před čtenářstvem obnažují v momentě bolesti a truchlení nad skonem svého baby (otce) a manžela. Hüseyin, sedřený tvrdou prací, umírá na náhlou zástavu srdce ve svém novém bytě v Istanbulu, jejž si přijel prohlédnout rok před odchodem do „předčasného“ důchodu a třicet let poté, co odjel za prací do Německa. Vytouženého návratu ze „studené a bezcitné země na místo, kterému může říkat domov“ se tak nedožije. Autorka v Džinech sleduje komplexní trajektorii migrace tureckého obyvatelstva …
