Přeložil Pavel Černovský
Herrmann & synové 2024, 168 s.
Belgický filosof Mark Coeckelberg, kterému předloni vyšla v češtině kniha Etika umělé inteligence, se rád zabývá aktuálními tématy. V Zeleném Leviathanovi, odkazujícím svým názvem na proslulý traktát Tomase Hobbese, najdeme hned dvě z nich: klimatickou krizi a umělou inteligenci. Autorova snaha promýšlet rizika s nimi spojená z hlediska liberální tradice však naráží na několik obtíží. Jednou z nich je samotný tematický záběr práce. Aspekty obou velkých výzev totiž leckdy spojuje do hroznu otázek, které by možná stálo za to promýšlet zvlášť. Coeckelberg se vůbec nebojí usouvztažňovat na první pohled odlehlé oblasti, a na stránkách tenké publikace se tak setkáme vedle Hobbese také s Rousseauem, Isaiahem Berlinem, Hannah Arendt, Brunem Latourem nebo Donnou Harraway. Čtenář, který se neorientuje v dějinách politické filosofie, tak může být zmaten nebo ohromen autorovou erudicí. Občas se dokonce nelze ubránit dojmu, že uvést čtenáře v úžas bylo jedním z cílů knihy. Belgický filosof přesto neklade špatné otázky, byť jich možná pokládá příliš mnoho a zodpovídá je s pomocí příliš mnoha různých pomocníků. Nakonec dochází k vcelku logickému závěru, že rámce liberalismu v té podobě, v jaké vznikly v novověku, jsou pro akutní výzvy dneška příliš úzké. Pojednání by ovšem pomohlo, kdyby autor svá tázání více zasazoval do konkrétního kontextu. Jeho myšlenky by pak byly snáz představitelné a text stravitelnější.