Michal Skalník: Chudinkové

Přeložil Libor Dvořák

Host 2024, 134 s.

Debut slovenského autora Michala Skalníka, jenž „shodou různých náhod“ nejprve vychází v češtině, je krutou a zároveň empatickou sondou do života současných mužů. V deseti povídkách defilují nejrůznější typy „chudinků“, kteří se nacházejí ve slepé uličce svého života – jako třeba muž na mateřské se třetím dítětem, jenž se „ocitnul ve sračkách“, stárne, tloustne a kariéra mu s aprobací tělocvik–italština moc možností nenabízí. Pořád mu ale zbývají děti. Naopak přestárlému studentovi, který v tchynině domě maskuje studiem filosofie útěk před ženou i povinnostmi, zbývají jen úniky na záchod a pomýlené fantazie o vlastní „planoucí mysli“. Asi nejvyhrocenější je závěrečná povídka o fotografovi, jenž se rozešel s partnerkou poté, co skončila výstava jeho snímků, v nichž zaznamenával martyrium neúspěšné asistované reprodukce. Antihrdinové Skalníkových povídek jsou tragikomické postavy, které – zčásti vlastní vinou, zčásti kvůli okolnostem – přestaly zvládat nároky, jež na ně klade společnost. V centru pozornosti jsou tu především vztahy mezi muži a ženami, ale i mezi dětmi a rodiči, ať už jsou to vztahy trpěné, doznívající nebo rozbité. Kromě skic Mozek a Trója se v každém z textů střídmě a plasticky vyjevují různé podoby lidských proher: „Všechny, ale úplně všechny chyby pramení z jednoho více než mylného přesvědčení – že se vám podařilo něčeho dosáhnout, něco získat, něco, co už vás padnout nenechá.“ Naštěstí zbývá pofidérní naděje, že „všechno se navzdory všem těm sračkám vyvíjí správným směrem“.