Na divadelní scéně pražského kulturního prostoru MeetFactory se objevily dvě pozoruhodné komorní inscenace: Welshovy Noční můry s čápem marabu v režii Tomáše Ráliše a dramatizace próz Édouarda Levého, kterou připravila Viktorie Vášová. První zaujme citlivě zobrazeným násilím, druhá komediální finesou.
Většina divadel drží určitý standard. Kdo navštěvuje Dejvické divadlo, může čekat chytrou komedii nebo cynické drama. Na Zábradlí se obvykle dočkáme koncentrovaných konverzaček, výrazné výpravy, dokumentárních námětů. Kvalita se předpokládá. U scén, které nemají stálý okruh tvůrců ani soubor, a tím spíše u stagion, je úroveň kolísavější. Uměleckému vedení MeetFactory se ovšem dlouhodobě daří zvát talentované tvůrce. Na podzim se to podařilo hned dvakrát za sebou: jednak s adaptací románu Irvina Welshe o nelehkém životě mladíka z edinburského předměstí, jehož v dětství sexuálně zneužíval strýc, jednak s autorskou inscenací literárního triptychu francouzského konceptuálního umělce Édouarda Levého.
Mazlíčci a netvorové
Irvine Welsh je známý nekompromisní reflexí života skotské nižší třídy. Noční můry s čápem marabu, poprvé vydané v roce 1995, prezentuje MeetFactory jako „nejtemnější a nejkomplikovanější“ z autorových knih. I kdybychom neznali kontext Welshova …
