Hauntologie ztracených zítřků

Disco Elysium a možnosti herního vyprávění

Videohra Disco Elysium (viz A2 č. 13/2022) patří k nejlépe hodnoceným herním titulům. Pět let starý počin odehrávající se v dystopických kulisách města Revachol vyniká vrstevnatým vyprávěním a vede hráče ke komplikovaným etickým volbám. Zároveň funguje jako komplexní politický komentář.

Videoherní debut estonského studia ZA/UM se výrazně vymyká očekáváním, jež máme od komerčně úspěšných titulů. Svým designem hra Disco Elysium, uvedená roku 2019, připomíná spíše interaktivní román. A tématy se řadí mezi hrstku herních titulů, které pronikly do mainstreamu s ambicí nabídnout komplexní politický komentář na úrovni zavedených narativních médií, jako jsou literatura či film. Dnes už je Disco Elysium pevnou součástí videoherního kánonu – stále si drží první místo v žebříčku nejlepších PC her podle serveru Metacritic a množství fanouškovského obsahu, který hráči i po pěti letech vytvářejí, dokládá, že původní entuziasmus stále trvá. V době, kdy komunity kolem nových titulů často mizí během několika týdnů, je tento úspěch pozoruhodný. Co tedy za trvajícím nadšením stojí?

 

Angažovaná dystopie

Příběh Disco Elysia se odehrává ve městě Revachol – fiktivním konglomerátu evropských metropolí osmdesátých let. Je to kulturní „melting pot“, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě