CD, Guerilla Records 2024
Bavor a Javor se objevují a zase mizí, stejně jako trampská subkultura, ke které se hlásí. Kapela zhudebňuje texty Gézy Včeličky, pražského spisovatele a představitele meziválečného levicově orientovaného trampingu. Jeho tvorba není svázána žánrovými klišé, jako je tomu třeba v případě Boba Hurikána, a stále působí živě – zřejmě právě proto, že stojí mimo tradici československé trampské písně. Na svém novém albu Bavor a Javor zhudebnili Včeličkovu básnickou sbírku Klášterní ulice z roku 1945. Ta tramping sice přímo netematizuje, její poetika i geografické ukotvení jsou ovšem příznačné a je těžké nepomyslet třeba na Rychlé šípy. Podobně jako skaut Jaroslav Foglar se tramp Včelička zaměřoval nejen na „divočinu“ nově veřejně přístupných lesů, ale i na prostředí pražských dvorků a pavlačí – míst dobrodružství, kde se zastavuje jak dech, tak čas. Včelička ovšem na rozdíl od Foglara nepřehlížel dobové společenské problémy. A právě k sociálnímu étosu folkového hnutí první poloviny 20. století se Bavor a Javor vracejí, třebaže hudebně odkazují spíše k pozdějším zahraničním vlivům, například k americké gotice v podání Toma Waitse. Poetika tuzemského trampského folku sice vyrůstala z meziválečného kontextu, v následujících desetiletích se však ukázala jako mimořádně trvanlivá. Eskapismus spojený se společenskou kritikou měl co říct před sto lety a má co říct i dnes. Při poslechu subtilních Včeličkových textů máme občas pocit, jako by autor nepsal o prvorepublikovém Československu, ale o současném životě.