Paní Mazoňská, naše sousedka z přízemí,

z Arkoňské 3.

Její manžel, vysoký a hubený

(v mých očích tehdy stařec),

mi daroval svá alba se známkami;

bylo mezi nimi modré Kongo, zelená Francie

a taky spousta Druhé republiky.

Paní Mazoňská mě občas zvala

na svačinu a chovala se, jako bych byl dospělý,

mluvila …