literatura socrealismu

příští rok dostane několik sošek Českého lva film Alice Nellis, produkovaný Janem Svěrákem. Tomu se už myslím nedá zabránit. Před případnou dojemnou, příliš dojemnou návštěvou kina se můžete uchránit přečtením recenze Antonína Tesaře (31). Pokud by vás zajímalo, jak se neproměnil styl Čingize Ajtmatova od doby románu Popraviště, nahlédněte strany 26–27; význam Mickiewiczova arcidíla Dziady pro polskou kulturu a společnost vysvětluje Jana Pilátová, jež pro A2 vedla též rozhovor s divadelním antropologem Leszkem Kolankewiczem (14–15). Hlavní téma čísla 22, literatura vyššího typu, poslední stadium emancipace poezie, na první pohled svádí k bezpečným posměškům. Autoři Pavel Janáček, Vítek Schmarc, Petr Šámal a Karel Kouba však přesvědčivě ukazují, že nejde o sterilně ohraničenou etapu v dějinách naší literatury. Nový zájem bohemistů o propagandistické, normalizované, ideologické psaní slibuje mj. prohloubit naši citlivost i k méně kýčovitým textům. Na straně 7 najdete první vydání literárního zápisníku. Budeme vám ho nabízet každých čtrnáct dní a budou se v něm střídat dva autoři. Jméno toho druhého zatím neprozradím.

Nerozborné čtení!

Libuše Bělunková