Říkala:

Když ti dám svá písmena, černá jak višně,

svá slova kulatá jako jablka,

co mi zůstane?

Čím zapláču a čím se rozesměju,

co si budu zpívat, co potáhnu

od solar plexu k hrdlu,

co mi proteče rty,

co pocítím na jazyku,

co odskočí jak pingpongový míček

ode mě k tobě?

Říkal:

Přijď …