Slyším, jak si někdo za zdí hraje s oblázky,

a malé šroubky bzučivě dopadají

na krátkou poličku,

hladkou a vyblýskanou jako zrcadlo.

Je to až s podivem, jak je to blízko

a jak je to zřetelné.

Jako když si někdo zařizuje svůj byt

přímo ve vzduchu

a hraje si přitom s oblázky,

S účesem à la David Bowie

a s úsměvem Marilyn Monroeové

se courá po Václavském náměstí

a nikdo neví zdali je klukem či holkou

Často sedí večer v kině

a vzdychá nad celuloidovou krásou

je u vytržení když se lidé milují

a touží být klukem nebo holkou

Nejeden opilec si ho splete

Takových básníků, do kterých je potřeba se začíst

Takových básníků, do kterých je potřeba se začíst a s nimiž musíte obcovat velmi dlouho

Takových básníků, do kterých je potřeba se začíst a s nimiž musíte obcovat velmi dlouho, toužíte­-li poznat život

Takových básníků, do kterých …

Julovi

Ocúny dlužno zachránit před očima krav

šupinaté ryby se vymršťují nad řekou

a já vidím dům v němž nikdo nezůstal zdráv

Podzime to jsi ty marně oblékáš rukavice

hořečnaté tváře tě prozradí

a moje plíce

Vidíte lesklé hřbety ryb

vidíte …

Když mi bylo osmnáct let, slavilo se všude na poli, bylo to jako hon, jako válka; otec vyrazil do lesa, do džungle, na divočáka a vlkodlaky. Uprostřed noci vzešel úsvit. Matka měla věnec z červených květů, ze kterých padalo víno jako závoj; sestřenice a sestra byly nahé, trochu neklidné, trochu …

IV

odzbrojte! už nikdy válku! zelený mír!

ale nejraději by ses rozplakal

Báseň vybral Elsa Aids

Rovnoprávná dáma jela nosem

po dlažbě

jak tenkrát

rovnoprávně pila myslivce na ex

Odřený nos velkého ducha značí

Seš hraběnka

A dobře to víš

Dycky si byla hraběnka, krávo

Kup mi něco!

řek jeden opilec jednou zvečera na Staroměstském

náměstí –

i vznikla báseň

v jednom

sú dve

v nekonečnom

procese delenia

nevieme posúdiť

svoje umiestnenie

oči si zvykli na tmu

dúfame

že hviezda ešte nezanikla

Báseň vybrala Michaela Velčková

Seděl vrabec nad ouvozem,

poskakoval, poskakoval,

na lidičky pokřikoval:

Čimčarara, čičimčim,

že jsem vrabec, to já vím,

*

protože jsem si koupil

Brehmův Život zvířat!

*

Poznejte i Vy, co jste zač:

Autorisované vydání

v nakladatelství Mrkvaň a Mrňávek.

Donůška …

Svítání, lombardská pole, zima, smrt.

Ořezané kmeny jako tlusté pahýly

a okrouhlé rány jako bílé oči

oslepené mlhou.

Dlouhými těly lehounkých přízraků

míjejí jemné pavučiny větví

za suše odsekávané litanie kol.

Jasní se více a více. Vlny, šedé hroudy,

trochu jemné zeleně …