Ředitel Národní knihovny Pavel Hazuka (viz A2 č. 1/2009) už sedí na svém postu dostatečně dlouho na to, abychom mohli jeho ředitelování alespoň trochu zhodnotit. Pokud jde o novou, spornou budovu, která měla stát na pražské Letné, splnil svůj úkol, z pohledu politiků, na jedničku. Už o ní nikdo nemluví a politiky toto téma zbytečně neotravuje. Myslím, že to byl nejdůležitější úkol, který stranický ředitel dosazený politiky dostal. Ostatně, nejen že se nemluví o blobu, nemluví se o Národní knihovně vůbec. Vědci tak mají klid ke studiu a knihovníci k práci. Snad jediným vybočením z bobříka mlčení je Hazukova podpora projektu zbourání části Klementina, aby se oživila Platnéřská ulice. V té Karlově už je přeplněno, a tak je třeba vytvořit nový
prostor, kde by obchodníci napojení na magistrát mohli nabízet své matrjošky a jiné suvenýry (i když podle poklesu návštěvnosti Prahy by se dalo usoudit, že turisté jich už mají doma dost). Tento člověk, plnící stranická nařízení, pak bojuje ještě na jedné frontě. V Radě pro Český rozhlas. Tady také nebyl vidět, a tak se rozhodl svůj post obhájit i v dalším funkčním období. Vzhledem ke svým schopnostem má nezanedbatelnou šanci. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, říká se.