XIX: Nádraží Praha Střep
Ty růže z tapet do rána
jsou samý pot
tak touží kvést…
že Morana
ta která leží pod
ta trhlá mrdna pod něčím
co ani neduje
se posmívá mým zaječím
a hýká hýká
že tu je
Když nad hlavou
se klene strup
má zaschlá krev
mé šapitó…
a v nebi stopy od nehtů
co škrábaly
a rvaly to
Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky
odebírat newsletter A2
