close search

Potíže registrovaných rodičů

Výchova dětí stejnopohlavními páry je v České republice navzdory obecné toleranci veřejnosti k homosexualitě značně kontroverzní téma. Řada lidí toto spojování kategoricky odmítá – homosexuálové by prý prostě děti vychovávat neměli. Tyto rodiny s dětmi však u nás již jsou a čelí specifickým problémům.

Vznik homosexuálních rodin umožňuje již platný právní řád České republiky. Kritériem pro svěření dítěte do péče totiž podle něj sexuální orientace není a homosexuální rodič tak může naprosto řádně, v souladu se zákonem vychovávat své dítě, a to i v případě, že se zaregistruje. V zákoně o registrovaném partnerství se výslovně uvádí, že „existence partnerství není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti partnera vůči jeho dítěti ani překážkou svěření jeho dítěte do jeho výchovy“. Nebiologický rodič má v takovém případě zákonem stanovenou povinnost podílet se na výchově dítěte partnera a figuruje například i při výpočtu některých sociálních dávek. Nemá však vůči dítěti svého partnera žádná práva, nemá možnost si ho osvojit, a nemůže tak být například informován o jeho zdravotním stavu, v případě rozchodu partnerů nemá on ani dítě žádný právní nárok dále se stýkat, a pokud by biologický rodič zemřel, nemůže dostat dítě do
péče bez ohledu na citové, duševní a ontologické potřeby dítěte.

Jako jednotlivec může v České republice adoptovat dítě z dětského domova každý občan bez ohledu na sexuální orientaci. O toto právo však paradoxně přichází v momentě, kdy se zaregistruje. V zákoně o registrovaném partnerství je totiž uvedeno, že „trvající partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte“. V tomto bodě je tedy český právní řád explicitně diskriminační a může to být jedním z důvodů, proč některé páry s registrací otálejí. Uzavřely by si tak totiž jednu z cest, jak se stát rodiči, a zároveň vysvobodit pár dětí z frustrace ústavní péče. Plné zrovnoprávnění stejnopohlavních párů s heterosexuálními svazky zatím umožňuje šest států na světě: Kanada, Španělsko, Belgie, Nizozemí, JAR a Norsko. V těchto zemích mohou registrované páry uzavírat manželství, mohou společně adoptovat nebo získat do pěstounské péče děti, lesbické páry mají přístup k asistované reprodukci
apod. Island, Švédsko, Velké Británie či některé státy v Austrálii a USA zase umožňují společnou adopci homosexuálních párů. Sexuální orientace není právně překážkou v případě individuálních adopcí ani v Čechách.

Cesta oklikou

Lesbické ženy a páry mají ale jiné a mnohem jednodušší cesty, jak se stát matkami, než podstupovat v rámci Evropy neuvěřitelně těžkopádnou adopční proceduru. Mohou prostě otěhotnět a stát se matkami. V České republice takových plánovaných lesbických rodin stále přibývá. Na serveru Lesbický koutek věnovanému lesbickému rodičovství je popsána řada způsobů, kterými se lesbické ženy a páry stávají matkami. Domlouvají se s gay páry či kamarády, hledají anonymní dárce spermatu, jezdí na kliniky asistované reprodukce do zahraničí nebo zkoušejí podstoupit umělé oplodnění i v České republice. Náš právní řád totiž sice formálně podmiňuje přístup k asistované reprodukci souhlasem muže a ženy, jejich reálný vztah ale nikdo nezkoumá. V zákoně je výslovně uvedeno, že „asistovanou reprodukci podle odstavce 1 písm. b) lze provést na základě písemné žádosti ženy a muže, kteří tuto léčbu hodlají společně podstoupit“. Kdo tím mužem reálně bude,
je však z hlediska zákona jedno. Navíc to, že dal nějaký muž k souhlas k umělému oplodnění, neznamená, že ho žena musí uvést jako otce dítěte. Český právní řád tak neoficiálně zpřístupňuje asistovanou reprodukci jakékoli ženě – ovšem právě kromě té, která je registrovaná. To může být dalším důvodem, proč lesbické páry s registrací často nespěchají. Oficiální přístup k asistované reprodukci dnes mají ženy bez partnera, a tedy i lesbické páry, v Dánsku, Finsku, Švédsku, Velké Británii a některých státech USA.

Ke konci roku 2007 se na již zmiňovaném serveru Lesbický koutek začalo formovat občanské sdružení Stejná rodina, které oficiálně funguje od letošního dubna. V dlouhodobé perspektivě chce docílit zrovnoprávnění homosexuálních a heterosexuálních rodin. V současné době se však intenzivně soustředí především na to, aby byla zákonem vyřešena situace dětí, které již v homosexuálních rodinách vyrůstají. To znamená, aby měl nebiologický rodič možnost osvojit si dítě svého partnera. Jen tak bude vyřešeno právní vakuum, v kterém děti z homosexuálních rodin vyrůstají.

Autorky jsou zakládajícími členkami Stejné rodiny.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image

Příbuzné články

Dialog do prázdna?

Politické myšlení v bojovném exilu


Měli bysme pracovat!

S Robertem Krumphanzlem a Adélou Lábusovou o Janu Tesařovi



Mnichovský problém

Kolem Tesařovy nejznámější knihy