Ad Jak se Češi filmují? (A2 č. 9/2008)

Nejvýstižnějšími hesly pro tuto „filmologickou cihlu“ českého hraného filmu dvou polistopadových dekád se nabízí antropologie a sociologie. To je ten provokující, neobvyklý úhel třídění a pohledu, jehož prizmatem autor „přečetl“ úctyhodný počet prakticky 300 českých filmů, vzniklých v tomto období. Do jejich získání, respektive zapůjčení, zdokumentování, vyhodnocení a zpracování vložil autor rok svého, i jinak hektického života. Znamenalo to zhlédnout až tři filmy v jednom dni. Kniha poskytuje ucelený přehled o české filmové produkci, významný již jako dokumentační, chcete-li encyklopedická příručka. Autor se distancuje od záměru psát dějiny filmu, byť jen za zvolený časový úsek. Především ze sociologického hlediska analyzoval narativní složku filmů, tematiku, dějové linie, jednání a postoje osob, motivickou strukturu. Usiloval popsat, jaký obraz filmy vytvářejí o české společnosti, zda a co o ní vypovídají. Takový „jednoduchý“
a jasně deklarovaný cíl studie má. Filmařskému světu i náročnějším filmovým divákům poskytuje bohatý materiál k rozjímání nad duchem doby, zejména třeba ve srovnání s „českou vlnou let šedesátých“. Je tuze snadné vyjmenovávat, co všechno ve studii není. Autor si je vědom, že analýza je dílčí a nedokonalá. Vzpomíná si někdo na podobnou publikaci z oboru – s výjimkou stručné knížky Andreje Halady, která vyšla v roce 1997?

Miloš Štěpánek

Ad Odjinud (A2 č. 12/2008)

František Knopp uvádí, že ze Souboru díla F. X. Šaldy, jenž je nyní v úplnosti přístupný na internetu (ucl.cas.cz/edicee/?expand=/soubory/FXS), zbývá převést do elektronické podoby sv. 4 (tj. Šaldův román Loutky a dělníci boží), a pokračuje: „časem se snad dostane i na Šaldův zápisník a dosud nevydané texty“. Korigujeme: svazek č. 4 nebyl v Souboru díla F. X. Šaldy nikdy realizován (ostatně tato informace je uvedena verzálami v souhrnné informaci k elektronickému zveřejnění Souboru). Z dispozic Edice E (ucl.cas.cz/edicee), přinášející texty, jež se vážou k činnosti a odborným záměrům Ústavu pro českou literaturu AV ČR (soustřeďuje především posud knižně nevydané sborníky, zveřejňuje však i obrazovou podobu vybraných knižních publikací vzniklých v šedesátileté historii pracoviště), vyplývá, že zde nemohou být kompenzovány dluhy ve vydávání Šaldových textů. Na nutnost doplnit chybějící (zejména texty z období
Zápisníku 1928–1937) a restituovat cenzurou zasažené texty (dodatek ke svazkům Kritických projevů 1–13) ze Souboru díla F. X. Šaldy upozorňuje již několik let marně Michael Špirit.

Michal Kosák a Jiří Flaišman

Ad Politika je prostě absurdní (A2 č. 8/2008)

Zatímco v originálním znění filmu Soukromá válka pana Wilsona způsobí poživačný senátor pozdvižení tím, že si v prostředí striktně muslimském objedná režnou („Any kind of whiskey – Rye or Canadian!“), podle českých titulků však požádá o „rýžovou“, tedy o jakýsi místní náhražkový patok. Zatímco podle originálu zpočátku bojují afghánští povstalci proti Sovětům vedle kalašnikovů také externě dodávanými zbraněmi, jež jsou, nepochybně v ironické nadsázce, označeny za zbraně z „první světové války“, podle titulků se jedná o zbraně z „druhé světové války“. V obou případech může jít o svérázný způsob ochrany tuzemských výrobků (destilátů, dobrého jména a dalšího odbytu té či oné zbrojovky). „Pí pí, vole, pí pí!“ Tak dnes kdejaké ťululum okřikuje každého, kdo by se v souvislosti s českou filmovou (potažmo televizní) tvorbou opovážil použít výraz „skrytá reklama“. PP jako „product placement“ přece! Českou verzí dotyčného filmu
jsme zřejmě vstoupili do doby, kdy bude podobně napomínán každý, kdo by se opovážil hovořit o nekalosoutěžních tricích ve spojení s významovými posuny v českých titulcích k filmům zahraničním: „Pí pí, vole, pí pí!“ Jako „product protection“ přece.

František Schilla

Literárním kruhům

Pane šéfredaktore Lidových novin Veseline Vačkove, redakce Lidovky.cz mi znemožnila přispívat do diskuse na Lidovky.cz. S přihlédnutím k tomu, s jak nehorázným nevkusem informujete o případu zabití paní Neffové, vás tímto ubezpečuji, že váš list přestávám tímto dnem číst, kupovat a vaše webové stránky již nadále nehodlám užívat. Buďte též ubezpečen, že o tomto vašem případu budu informovat literární kruhy. Vaše námitky předem zamítám.

Vít Kremlička, básník

Soutěž

Správná odpověď na soutěžní úlohu z čísla 11 – Napište nám, jaký obor vystudoval Graham Swift. – zní: Anglistiku v Cambridgi. Knihu Grahama Swifta Zítřek posíláme Zuzaně Miesslerové do Prahy 8.

–mam–