V rámci projektu Google Print nedávno přejmenovaného na Google Book Search existují dva programy – Partner Program a Library Project. Partner Program láká vydavatele knih a autory k poskytnutí práv na využití plných textů k vyhledávání. Uživatel přitom může dostat pouze krátký náhled textu v okolí vyhledávaného termínu, v lepším případě má k dispozici několik stran. Za to vydavatelům nabízí propagaci jejich knih prostřednictvím vlastního internetového obchodu Froogle, zobrazování loga, prolinkování na stránky vydavatelů a nabízením jejich knih k prodeji přímo ze stránek Googlu. Library Project je skutečně mimořádný projekt, co se rozsahu týče. V jeho rámci chce Google digitalizovat fondy několika významných, většinou univerzitních knihoven – University of Michigan, Harvard University, Stanford University, The New York Public Library, Oxford University. Výhledově se usiluje o digitalizaci 30 000 000 až
60 000 000 svazků. Jedná se skutečně o velmi masivní produkci. Dle šestiletého plánu by se například jen pro University of Michigan mělo zpracovat 7 milionů svazků, což při 24hodinovém provozu znamená zpracovat 2,25 knihy za minutu. Google počítá s náklady 10 USD za jednotku. Z hlediska poskytnutí plných textů je rozhodující, zda byly knihy publikovány do roku 1922, nebo později. Dříve vydané publikace patří do tzv. public domain a jsou v USA volně dostupné, nepodléhají již autorským právům. U ostatních knih je nabízen pouze segment textu okolo hledaného termínu a bibliografické údaje. Představitelé Google od počátku tvrdí, že kladou silný důraz na dodržování autorských a vydavatelských práv. Přesto nyní čelí žalobě od Authors Guild, sdružujícího 8000 autorů, a od dalších tří spisovatelů za „massive copyright infringement“ – rozsáhlé narušení autorských práv. Google již podnikl kroky k nápravě. Část projektu nazývanou původně Publisher Program
přejmenoval na Partner Program. Vydavatelé nyní musí nejprve Googlu dodat seznam knih, které chtějí zpřístupnit v rámci Google Book Search, a až poté je Google digitalizuje. V první fázi projektu počítal Google s tím, že bude digitalizovat každý titul, u kterého nebude ze strany vydavatele vyjádřen nesouhlas s touto činností. To však vyvolalo záporné ohlasy Americké asociace univerzitního tisku a Americké asociace vydavatelů. Samozřejmě se ani v prvním, ani v druhém případě nejednalo o zveřejnění celého titulu, ale pouze náhledů do textu. Tedy v podstatě vylepšení klasického knihovního katalogu. V případě zájmu o celou knihu si ji musí čtenář pořídit, například v některém z obchodů, na něž Google odkazuje. Taktika Googlu z hlediska dohody s autory a vydavateli spočívá především v nabídnutí a zajištění lepšího online marketingu jejich titulů, který by jim měl v důsledku přinést to, co si vlastně svými
žalobami a nesouhlasem vůči Googlu brání – zisk za svou práci.

Světový a evropský projekt

Aktuální novinkou je ohlášení projektu World Digital Library (WDL), který je podporován americkou Library of Congress a (jak jinak) Googlem, který do tohoto projektu investoval 3 miliony USD. Myšlenka vzniku WDL pochází z Kongresové knihovny od Dr. Jamese Billingtona, který tento koncept prezentoval na setkání UNESCO v červnu 2005 ve Washingtonu. Ačkoli je WDL zatím čistě americká záležitost, která by měla vycházet ze dvou jiných digitalizačních projektů – „American Memory Project“ a „Global Gateway“ –, záměrem WDL je překročit americké hranice a stát se jedinečným celosvětovým projektem, který by zamezil duplikacím v digitalizačních snahách a vedl k vytvoření všeobecně podporovaných standardů.

V Evropě existuje v současné době řada různých projektů. Spolupráce je v lepších případech rozvíjena spíše na národních úrovních. Dne 28. dubna 2005 navrhlo Evropské komisi 6 evropských lídrů – francouzský a polský prezident, německý kancléř a předsedové vlád Itálie, Španělska a Maďarska, aby materiály obsažené v evropských knihovnách byly dosažitelné online v „European Digital Library“. Navrhují koordinaci existujících snah a projektů s cílem propojit stávající depozitáře a vytvořit EDL. EU by měla připravit podmínky pro uskutečnění této myšlenky. Evropská komise návrh přivítala a národní knihovny 19 členských států mu také dodatečně vyjádřily podporu. Je mimo jiné chápán jako reakce na Google Print Library Project a na dominanci anglického jazyka na internetu a v globální kultuře.

Knihovna pro matematiky

Jistá spolupráce se již začíná utvářet v rámci některých oborů. Velmi aktivní jsou zejména matematici, jejichž informační zdroje prakticky nestárnou a jsou pro ně stále aktuální. Existuje například projekt, zatím spíše koncepční, světové matematické digitální knihovny World Digital Mathematics Library www.wdml.org/. Jeho snahou je spojit matematické digitalizační projekty s cílem zpřístupnit maximální možné množství matematického materiálu. Na univerzitě v Goettingenu, kde existuje zavedené digitalizační centrum, vznikl návrh, ucházející se o financování z fondů EU, na propojení stávajících evropských matematických projektů, kterého se účastní i české akademické instituce.

V České republice už byla masivnější digitalizace knih a časopisů také zahájena. Co se počtu týká, jsou digitalizovány především časopisy z 18. a 19. století, ohrožené degradací papíru. V tomto směru je největší digitální depozitář přístupný v Národní knihovně ČR (kramerius.nkp.cz), který v současné době obsahuje 296 titulů periodik – téměř 1 500 000 stran. Knihovna Akademie věd ČR, která disponuje vlastním digitalizačním centrem (digit.lib.cas.cz), provozuje digitální knihovnu na webové adrese kramerius.lib.cas.cz – v současnosti 15 akademických titulů – 300 000 stran.

Vzhledem k obrovskému objemu materiálů, který je potřeba digitalizovat, jsou zatím finanční zdroje uvolněné na digitalizaci velice nízké. Národní knihovna ČR v současné době dokončuje několikaletou koncepci České digitální knihovny. Pro zachování kulturního dědictví je však nutné, aby byly potřebné finance na realizaci této koncepce uvolněny. I přes kladný postoj Evropské komise k digitalizaci zástupci EU prohlásili, že finance poskytnou pouze na výzkumné a vývojové projekty v oblasti digitálních knihoven. Digitalizaci si jednotlivé státy musí zajistit ze své pokladny. Doufejme, že našim státním úředníkům není národní kulturní dědictví lhostejné.

Před několika týdny se objevila zpráva, že se o digitalizaci většího množství knih zajímá také provozovatel nejpoužívanějšího českého internetového portálu Seznam.cz. Projekt à la Google by byl v českém prostředí také jistě vítán.

Autor je vedoucí Oddělení informačních technologií knihovny Akademie věd ČR.