„Kniha je smyšlená, dává ale průchod pravdě, aby mohla vyplavat na povrch.“ Těmito slovy se ohání vdovec Stephen, který kdysi přišel i o syna. O okolnostech synova úmrtí na dovolené v Římě vypráví próza jeho zesnulé manželky, kterou právě vydává. A za tuto dávnou tragédii je podle všeho zodpovědná dokumentaristka Catherine, jež dnes žije spokojený život s manželem řídícím neziskovou organizaci. Problematický je jen její vztah se synem, který se jí postupem let odcizil. Když se k ní však dostane výtisk knihy Dokonalý cizinec, s hrůzou zjišťuje, že líčí příběh, který roky potlačovala, a nezahojené rány se znovu otevřou. Tato melodramatická premisa vede ke třem poněkud roztříštěným liniím, přičemž se neustále mění vypravěči. Jedna linka sleduje Catherine, druhá Stephenův rozpadlý svět, třetí v idylicky laděných barvách prochází děj knihy, tedy události staré přes dvacet let. Sedmidílná minisérie tak tvoří jakousi fragmentární mapu. Indicie o tom, co se skutečně stalo, se vynořují jen pomalu. Režisér Alfonso Cuarón se v Dokonalém cizinci nesnaží o dramatičnost, skandálnost ani o šokující zjištění.

Podoby bolesti

Ústředním motivem je vyprávění samotné. Seriál ukazuje, jak nespolehlivé je vnímání skutečnosti na základě několika střípků bez patřičného kontextu. Je mnohem jednodušší podlehnout emocím než líbivá tvrzení a zdánlivou kauzalitu zpochybňovat. Dokumenta­ristka, pro niž je selekce reality příznačná, hned na začátku zmiňuje, že se před vyprávěním a formou musíme mít na pozoru. Už řazení situací do souvislého narativu je manipulující. Zároveň se ukazuje, že lidé, kteří hlasitě a trefně formulují své názory, mají mnohem větší relevanci než ti, co mlčí. Je snad mlčení znakem viny?

Dokonalý cizinec zachycuje svět, kde lidé jednají na základě emocí a pudů, a pozvolna odhaluje sílu slovní manipulace. Ve spletitých osudech dvou zcela odlišných rodin z opačných konců sociálního spektra se projevuje dysfunkční komunikace, především rodičů s potomky. Jedna rodina drží syna ve zlaté klícce, až začne vzdorovat všemu a všem i sám sobě, druhá přehlíží synovo očividně problematické chování a uzavírá se do iluzorní pohody. Oba světy bolest a problémy raději potlačují. Kevin Kline v roli Stephena osciluje mezi truchlením, soucitem, hněvem a zaslepenou mstivostí; Cate Blanchett jako Catherine ztělesňuje defenzivnost a zoufalství člověka, k němuž se ti nejbližší otočili zády.

Tajemství a truchlení

V době sociálních sítí, kdy se pravda stává stále abstraktnější komoditou, přichází série s aktuálním tématem, když vytváří průsečík mezi zachycením této problematiky a v podstatě staromilským vyprávěním. Tvůrci se zbytečně nezatěžují tím, nakolik je příběh realistický; v rámci fikčního vyprávění každopádně dává jasný smysl. Přesto nejhlasitější výtky vůči seriálu příznačně směřují k tomu, že zvraty nejsou uvěřitelné. Cuarón si podvratně hraje s diváckými sympatiemi. Úhledná estetika, na jejíž vlně je velmi jednoduché se svézt, jako by napovídala, že sledujeme alternativní, vyfabulovaný svět, opírající se o obrazy vytržené z kontextu. A vzápětí divácké potěšení obrací proti nám: nejsme zhnusení pouze z postav, nýbrž i z nás samotných.

Dokonalý cizinec ukazuje, jak jednoduché je skočit někomu na jeho hru a stát se její součástí. Neklást divácký odpor a podlehnout. Jsme tak oslnění vyprávěním cílícím na pudy, až se z nás nakonec stává ve sklenici uvězněný hmyz, kterému jednou dojde dech – což je jeden z opakujících se výjevů ve Stephenově kuchyni. Největším cizincem je nakonec často ten, ke komu máme nejblíže. Nebo si to aspoň myslíme.

Autor je filmový publicista.

Dokonalý cizinec (Disclaimer). USA 2024, 8 epizod. Scénář a režie Alfonso Cuarón, kamera Bruno Delbonnel, Emannuel Lubezki, hudba Finneas O’Connell, hrají Cate Blanchett, Sacha Baron Cohen, Kevin Kline, Lesley Manville ad. Premiéra na Apple TV+ 11. 10. 2024.