Nizozemská dětská literatura si udržuje mimořádné postavení na evropské literární scéně. Z relativně malého jazykového prostoru vzešla díla, která překvapují svou originalitou, hravým jazykem i odvahou jít po tématech, jež v dětských knihách nejsou samozřejmostí. Nejpřekládanější autoři, jako Toon Tellegen, Annie M. G. Schmidt či Tonke Dragt svými příběhy oslovují nejen děti, ale i dospělé čtenáře a dokazují, že kvalitní čtení pro nejmladší může být hluboké, poetické i nadčasové. V Nizozemsku se ostatně dětské knihy těší výjimečné pozornosti. Od roku 1955 se každý podzim koná Týden dětských knih, kromě toho jsou za knihy pro děti udělovány prestižní ceny, a to nejen spisovatelům, ale i ilustrátorům. Jedním z nejzajímavějších ocenění je Kinderjury – cena, kterou udělují samotné děti.

Kontroverzní témata

V Česku každoročně vyjde několik překladů nizozemských dětských knih. Jen za posledních pět let jich vyšla docela pestrá řádka. Za zmínku stojí, že ani v příbězích pro nejmenší se nizozemští spisovatelé nezdráhají otevírat citlivá či (pro někoho) kontroverzní témata, která se v našich končinách v této kategorii literatury objevují spíše sporadicky – ať už je to téma smrti, nebo queer identity. Průkopnickým dílem u nás byla kniha Lindy de Haan Princ & princ (2000, česky 2013) a její pokračování Král & král & rodina (2004, česky 2017), obě v překladu Adély Elbel. V současnosti však čeští nakladatelé sahají spíše po tradičnějších příbězích. Příkladem jsou knihy Dobrou noc, celou noc (2020, česky 2023, přeložila Kateřina Bezecná) od Esther van den Berg nebo Do sněžného lesa (2022, česky v překladu Radky Smejkalové) od oceňované autorky Linde Faas.

Stále větší pozornost, mnohdy i dospělého publika, si u nás získávají knihy pro děti starší deseti let. Loni na podzim u nás například spisovatelka Enne Koens na festivalu Děti, čtete? představila své knihy Jsem Vincent a nebojím se (2017, česky 2022) a Odtud je vidět celý svět (2021, česky 2024), obě v překladu Pavly van Dam Markové. Koens je známá tím, že dokáže velmi citlivě psát o neveselých věcech: v příběhu o Vincentovi je to šikana, v druhé jmenované knize zase hlavní hrdinka Deetje pátrá po odesílateli tajemného psaní, který by snad mohl být jejím tatínkem.

Co čte král

Obrovský čtenářský úspěch v Česku slavila Lampička (2017, česky 2022) od Annet Schaap. Nakladatelství Baobab se rozhodlo, že nepřevezme autorčiny vlastní ilustrace a místo nich český překlad Radky Smejkalové doprovodily ilustrace Jindřicha Janíčka, které spolu s netradičním modrým písmem publikaci vynesly nominaci na Nejkrásnější knihu roku. Dobrodružný příběh dcery strážce majáku Lampičky, s příchutí moře a nádechem tajemství, je plný svérázných postav a vtáhne i dospělé čtenáře.

Nejčerstvějším přírůstkem do nizozemské dětské knihovničky v češtině je Tajemství Divokého hvozdu (1965, česky 2025) z kouzelného světa autorky Tonke Dragt, často přirovnávané k J. R. R. Tolkienovi. Je to druhý díl vyprávění o rytíři Tjurim, s nímž se čeští čtenáři měli možnost seznámit už v románu Dopis pro krále (1962, česky 2000), rovněž přeloženém Janou Irmannovou­-Pellarovou. Nakladatelství Albatros se v roce 2022 rozhodlo toto klasické dílo zpřístupnit nové generaci čtenářů. Vzniklo tak nové vydání doplněné o autorčiny původní ilustrace a ve stejném grafickém zpracování na něj pak navázal zmíněný druhý díl. Jedná se o poutavé vyprávění o odvaze, rytířské cti a boji se zlem v kulisách hornaté krajiny, inspirované autorčiným dětstvím v dnešní Indonésii. Nutno zmínit, že Dopis pro krále se stal klasikou, kterou v Nizozemsku zná každé dítě, a současný král Vilém Alexandr se netají tím, že je to jeho nejoblíbenější dětská knížka.

Autorka je nederlandistka.