Číšníku! Občane! Bratře!

Jedna pozapomenutá básnická polemika

Mezitextové a mezigenerační dialogy mají v dějinách literatury zásadní roli. Pozornost věnujeme především těm, které zdůrazňují dostatečně nadčasová témata nebo potvrzují existenciální či kulturní kontinuitu. I básnický spor o to, co zažívá návštěvník výletní restaurace, však může skrývat překvapivé pointy.

Česká poezie historicky ráda a často užívá mezitextových dialogů či alespoň nenápadných aluzí, aby komunikovala s díly, jež jsou pro ni zásadní, ať už v pozitivním, či negativním smyslu – odkazuje se snad nejčastěji explicitně na Máchu a Holana, implicitně na Reynka či Skácela, respektive máme dokonce básníky, jejichž poetika bytostně z tohoto (multi)dialogického principu…