Život v kolonii

Jakub Řehák ve své nové poezii pokračuje v průzkumu zaprášených pražských zákoutí, do nichž často bere i svou animu – ženu, již oslovuje a s níž se potkává v zahradních restauracích a nonstopech. Přeludné obrazy periferie jsou plné erotického jiskření, všednosti i smutku: „všechno je poezie říkám / ale cítím že jsem na světě sám“.

*** Budu ti vyprávět, jak mi v zimě do mozku napadal modrý sníh, a jak mi bolest spustila modré šňůry, na kterých visely vlhké ganglie, v hlavě se zatáhly přízračné záclony a já potkal strašidlo z vikýře mého mozku. V létě jsem se stal hledanou osobou. Byl jsem hledaná osoba v obchodním centru Černý Most.…