Série
Nové básně Kamila Boušky pocházejí z připravovaného cyklu s příznačným názvem Experiment. Krátké, lakonické záznamy z ulice, z paneláku nebo z televizního zpravodajství se skládají v obraz doby, v níž neustále „probíhají přípravy“ na cosi velkého. Všichni čekají, „nikdo se nenudí“ – a přitom žijí pořád tentýž den.
Ilustrace Eva Maceková
. . .
Měl jsem divný sen,
že lidé byli živí.
Živí lidé –
zvláštní pocit.
Vypadali jako exkluzivní série,
kterou čeká něco velkého.
. . .
Po rozednění
se znovu setmělo.
Během dne byla noc.
Nikdo nespal,
nikdo se nebudil
a nikdo nesměl spát.
Čekal nás další překvapivý den.
. . .
Nikdo se nenudí
a všechno je nudné.
Řekli, že máme čekat.
V noci nasněžilo.
Sníh svítí na střechách
krouživým průletům holubů.
Vlak zahoukal v dálce.
Někdo stojí u skleněné výplně
dveří protějšího domu
a mění barvu.
. . .
Půl páté odpoledne.
Stmívá se.
Ulice tichne
po odpálené petardě.
Zítra bude pondělí.
Výtah v domě
na cestě mezi patry.
Klapot podpatků na chodbě
a krátký ženský smích.
Rameno jeřábu za domem
přečnívá střechu.
V jednom z bytů…
ale to není vidět.
Okna v budově
Nejvyššího kontrolního úřadu
jsou rozsvícená.
. . .
O víkendu jsme tleskali celebritám.
Nepřežily neděli.
Čekala nás práce,
smog a smrt.
Nebo spěch…
Článek je přístupný předplatitelům*kám.
Pro pokračování se přihlaste.Nebo si můžete zakoupit jednotlivé číslo A2 (nejprve je potřeba se registrovat).
Prohlédněte si naše možnosti předplatného.
Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky
odebírat newsletter A2
