Nové básně Kamila Boušky pocházejí z připravovaného cyklu s příznačným názvem Experiment. Krátké, lakonické záznamy z ulice, z paneláku nebo z televizního zpravodajství se skládají v obraz doby, v níž neustále „probíhají přípravy“ na cosi velkého. Všichni čekají, „nikdo se nenudí“ – a přitom žijí pořád tentýž den.

Montserrat Álvarez patří k nejvýraznějším a nejdrsnějším hlasům peruánské poezie devadesátých let – přestože se narodila ve Španělsku a dnes žije v Paraguayi. Její prvotina Zona Dark, z níž překladatel Petr Zavadil vybral většinu zde otištěných básní, překvapila punkovým nihilismem, s nímž autorka píše o vyděděnosti, hříchu a rozkladu světa: o Řehoři Samsovi, Kainovi, ale také o elektrošocích.

Noční světla měst, moře, vlaky, bary a drinky, detektivní seriály a hvězdný prach – to vše vypadá ve dvou jinak než o samotě. Volný básnický cyklus Václava Maxmiliána se ohlíží za vzplanutím, které sice odeznělo, ale přesto ho nepohltila minulost. Stále jsme totiž „prorostlí cizím územím“.

Příprava na propastné prázdno, není v osnovách. Potkat se je náhoda, plán a událost mezi tím.