close search

Ptákům a zvlášť holubům

„Poezie je jako polívka,“ píše se v jedné z následujících básní. Plave v nich spadané listí, rozhovory s přáteli, lelkování a chleba s debrecínkou. Čas plyne pomalu, revoluce je odložena na neurčito, zato v místním country klubu se pořád ještě scházejí důchodci, aby si zahráli písně nádražních tuláků.


Série

Nové básně Kamila Boušky pocházejí z připravovaného cyklu s příznačným názvem Experiment. Krátké, lakonické záznamy z ulice, z paneláku nebo z televizního zpravodajství se skládají v obraz doby, v níž neustále „probíhají přípravy“ na cosi velkého. Všichni čekají, „nikdo se nenudí“ – a přitom žijí pořád tentýž den.


Tato radostná noc Apokalypsy

Montserrat Álvarez patří k nejvýraznějším a nejdrsnějším hlasům peruánské poezie devadesátých let – přestože se narodila ve Španělsku a dnes žije v Paraguayi. Její prvotina Zona Dark, z níž překladatel Petr Zavadil vybral většinu zde otištěných básní, překvapila punkovým nihilismem, s nímž autorka píše o vyděděnosti, hříchu a rozkladu světa: o Řehoři Samsovi, Kainovi, ale také o elektrošocích.


Dark lady

Noční světla měst, moře, vlaky, bary a drinky, detektivní seriály a hvězdný prach – to vše vypadá ve dvou jinak než o samotě. Volný básnický cyklus Václava Maxmiliána se ohlíží za vzplanutím, které sice odeznělo, ale přesto ho nepohltila minulost. Stále jsme totiž „prorostlí cizím územím“.


Lampy dnes ulice. Šepot dnes šero

Příprava na propastné prázdno, není v osnovách. Potkat se je náhoda, plán a událost mezi tím.


Starší články