„Jaký je čas?“ ptá se hlas na druhém konci telefonní linky. Bob Ferguson (Leonardo DiCaprio) nedokáže odpovědět. Kdysi byl expertem na výbušniny, který s ostatními členy revolučního hnutí French 75 vyhazoval do luftu vládní budovy. Teď je z něj unavený tatík ve vytahaném županu, jehož vzpomínky na odbojovou činnost se dávno rozplynuly v marihuanovém oparu. Proto z hlavy za boha nedokáže vydolovat správné heslo a pokročit v hovoru dál. Bez toho ale nezjistí, kde se skrývá jeho dcera Willa (Chase Infiniti), a nebude ji moct uchránit před krvežíznivým rasistou, plukovníkem Lockjawem (Sean Penn).

Otázka sloužící k ověření identity bývalého revolucionáře je navenek banální a Paul Thomas Anderson inscenuje hrdinovu (časovou) dezorientaci jako absurdní frašku, která je tím zábavnější, čím víc se Bob vzteká. Tragikomická interakce ale současně vypovídá o mnohem hlubší krizi paměti a politiky. V jaké době se vlastně nacházíme? Jaké dluhy, kompromisy a závazky propojují naše minulé boje s těmi probíhajícími? Nastal čas na další revoluci?

Andersona vždy zajímalo téma dědictví a toho, jak se intimní závazky mění a opakují v průběhu let. V Hříšných nocích (Boogie Nights, 1997) a Magnolii (1999) vyprávěl o náhradních rodinách, v Až na krev (There Will Be Blood, 2007)…