Mezi charakteristické rysy helénismu patřila skutečnost, že filosofické uvažování bylo posuzováno jako praktický instrument s potenciálem pomoct lidem vést lepší život. Třeba Epikuros nabídl argumenty k překonání strachu ze smrti, Seneca zase ukazoval, jak překonat frustraci a zlobu. Tento způsob uvažování soudobá filosofie téměř opustila. Filosofové obvykle píší pro své akademické kolegy a praktické životní příručky přenechali náboženským myslitelům, psychologům či autorům self­-help literatury.

Kniha izraelského myslitele Idda Landaua Hledání smyslu v nedokonalém světě (Finding Meaning in an Imperfect World, 2017) je osvěžující výjimkou z tohoto pravidla. Hlavním cílem díla je zpochybnění předpokladů a argumentů, které vedou člověka k závěru, že život není smysluplný. Zatímco většina nedávných filosofických prací o smysluplnosti života je velmi teoretická, Landauova kniha je přístupná každému, kdo má starost o hodnotu svého života.

Věc míry

Na jednom z Landauových úvodních seminářů jeden ze studentů filosofovi naznačil, že téma, které řeší, je bezpředmětné, protože život postrádá jakýkoliv smysl. Následovala diskuse, během níž se Landauovi podařilo přimět studenta jeho stanovisko dál promýšlet. A právě toto střetnutí ho přivedlo k myšlence, že filosofické diskuse o smyslu života by i dnes mohly být užitečné.

Landau vyjasňuje, co vlastně spojením „­smysl života“…