Po vydání pátého dílu zaklínačské ságy Paní jezera (1999, česky 2000) stanul Andrzej Sapkowski před volbou, kam dál směřovat svou kariéru spisovatele. Kolovaly zvěsti, že po desetiletí psaní příběhů o zaklínačovi svého nejpopulárnějšího hrdinu Geralta nesnáší a že nikdy nevyslyší volání fanoušků po návratu do světa čarodějů, bosorek, strig a trpaslíků, podle nichž lidé vládnou světu, protože se jim žádná ze starších ras nevyrovná ve dvou kruciálních schopnostech – zabíjení a jebání… Ale ať už byly Sapkowského důvody jakékoli, po Zaklínači se rozhodl vstoupit na pole historické fantasy a za její dějiště si zvolil Slezsko mezi lety 1425 a 1440.

Na první pohled Husitská trilogie – sestávající z knih Narrenturm (2002, česky 2003), Boží bojovníci (2004, česky 2005) a Lux perpetua (2006, česky 2008) – nemůže být od zaklínačských příběhů odlišnější. Pryč jsou elfové a půlčíci, především ale chybí hrdina neohroženě se ohánějící mečem a schopný poradit si v každé situaci. Místo něj nás dějem provází Reinmar z Bělavy – mladý medik, který studoval v Praze a je až příliš přesvědčený o vlastní chytrosti a významu, stejně jako o moci lásky. Jinými slovy, je to mladík zmítaný hormony. Autor nám ho ostatně představuje uprostřed milostných hrátek, které…