Pardubický Mlýnský ostrov, tedy areál někdejších Automatických mlýnů, postavených podle projektu Josefa Gočára, se v posledních letech mění v kulturní distrikt s ambicí dosáhnout celoevropského významu. Ote­­­­vřením rekonstruovaného sila pro sbírkotvornou krajskou Gočárovu galerii a vybudováním sousední městské Galerie města Pardubic (GAMPA) vznikl unikátní urbanistický i institucionální ekosystém. Ačkoliv se obě galerie od počátku snažily o koordinaci programů, vernisáží či doprovodných akcí, skutečně zásadní výstavní spoluprací se stal až projekt Learning from the Landscape / Lekce krajinou, na němž se kurátorsky podíleli ­Piotr Sikora za městskou galerii a Pavel Liška za galerii krajskou. Dvojici výstav, jakkoli představují dva svébytné počiny, ovšem nespojuje pouze společný název, ale také vzájemné intervence, a především společné téma, jež je zásadní jak pro identitu pardubického regionu, tak pro charakter jeho uměleckých sbírek: titulní krajina.

Co se můžeme naučit

Výstavní projekt umožňuje diváctvu sledovat proměny umělecké reflexe tuzemského environmentu v diachronním záběru jednoho století. Zatímco představená díla ze sbírek Gočárovy galerie, datovaná od dvacátých let 20. století, často pracovala s krajinou Pardubicka a Polabí jako s estetickým objektem, případně jako s podnětem k experimentům v rámci plenérové malby, v Galerii města Pardubic se setkáme s díly, která se soustředí na strukturu, kompozici a vidění krajiny…