Původem chicagský rapper Chief Keef letos vydal šesté sólové album Skeletor. Ohlíží se na něm za svými začátky před patnácti lety, počítá ztráty a zamýšlí se, zda to všechno stálo za to. Jak vypadá kariéra hudebníka, jehož přičiněním se z rapového podžánru drill stal globální fenomén?

Své nejslavnější písně nahrál Chief Keef v domácím vězení. Foto chiefkeef.com
Hlouček převážně afroamerických kluků z jižního Chicaga poskakuje a tančí ve vybydleném obýváku do rytmu svižného trapového beatu s výrazným zvonkovým samplem. Někteří pokuřují, jiní se svlékají do půli těla, aby ukázali svá tetování, a vrážejí do sebe v improvizovaném moshpitu. Šestnáctiletý Chief Keef opakuje do mikrofonu, koho a proč nemusí, a spolu s ostatními zcela ignoruje kameru. Navíc tu chybějí pro hiphopové videoklipy typická drahá vozidla, modelky, značkové oblečení, šperky. I zbraně přítomní napodobují jen gesty. Ostatně nejsou tu žádní dospělí muži – většina z nich je totiž buď za mřížemi, nebo po smrti.
Veřejný nepřítel
Takto se v klipu k legendárnímu tracku I Don’t Like v roce 2012 představila světu chicagská pouliční rapová scéna, do níž kromě zmíněného Keefa patřili také hostující rapper Lil Reese a producent skladby Young Chop a dále rappeři G Herbo, Lil Durk, Fredo Santana, King Von, FBG Duck či King Louie. Nikdo z nich tehdy asi nevěřil, že by jejich tvorba někdy přesáhla hranice jejich čtvrti, nebo možná jen bytového komplexu „O Block“, nazývaného takto na památku Odee Perryho, zabitého člena gangu Black Disciples. Od těch časů se ovšem leccos změnilo. Někteří už nežijí, jiní se potýkají s justicí. Samotný Chief…Článek je přístupný předplatitelům*kám.