#12/2026
dětská literatura a ideologie
Už před více než třiceti lety psal Vladimír Macura ve svém „semiofejetonu“ v souvislosti s televizní reprízou Pyšné princezny o přirozené symbióze pohádky s komunistickou vizí světa a demytizační analýza socialistických pohádek stále patří k oblíbeným tématům akademických prací. A přesto když dojde na osobní nostalgii – zavazování střevíčků a myší kožíšky –, na ideologii nehledíme a necháme se ukolébat laskavým humorem či karikaturami lidové moudrosti, v níž láska a pravda vždy zvítězí nad lží a nenávistí. Nemusí se přitom jednat o Ferdu Mravence, bojujícího s mandelinkou bramborovou shozenou americkými bombardéry na československá pole, ani nemusíme věřit, že zjihlé srdce vyléčí, dáme-li cihlu k cihle a těsto do díže. Ideologická poselství totiž formují i svět, kde se hraje famfrpál, nebo vizovické smetiště, kam přijíždí laboratorní krysa z Prahy.
