close search

Kočovná přehlídka divné hudby

S Antonínem Závodným o festivalu Trať

Festival Trať, propojující experimentální hudbu, divadlo a výtvarné umění s architekturou nádražních budov, se letos uskuteční už posedmé, tentokrát v sýpce u hlavního nádraží v Hradci Králové. O aktuálním ročníku, ale i o historii a budoucnosti festivalu jsme hovořili s dramaturgem hudebního programu Antonínem Závodným.

Antonín Závodný. Foto z osobního archivu

Třetí červencový víkend proběhne sedmý ročník festivalu Trať. Jak festival vznikl a co je jeho cílem?

První ročník byl výsledkem středoškolského projektu skupiny přátel z Pardubic, kteří chtěli využít prostor kina v budově pardubického nádraží. A protože se festival vydařil, rozhodli jsme se na něj následující rok navázat v nádražní budově v Ústí nad Orlicí. Členové týmu v tu dobu studovali na různých místech v ČR a nádraží pro ně symbolizovala průsečíky jejich trajektorií. Záměrem byla krátkodobá revitalizace společenského a kulturního významu míst, která se postupně stávají opuštěnými. Pravidlem je kočovnost – chceme festival pořádat každý rok na jiném místě, což je samozřejmě značně limitující kvůli kapacitám, bezpečnosti a domluvě s majiteli či správci budov. Na druhou stranu to ale přináší spoustu nových příležitostí a neobvyklých zážitků.

Dramaturgickým cílem hudebního programu je představovat nové tvůrkyně a tvůrce z experimentální elektronické a elektroakustické scény. V posledních třech letech jsme se snažili zvát i projekty ze zahraničí, které tu předtím ještě nehrály. Program festivalu volně přechází mezi různými žánry a nebojí se velkých stylových skoků. Naším záměrem je i přilákat publikum na zajímavá místa v menších městech, cílem není dělat festival v Praze nebo Brně. Jedním z efektů tohoto přístupu je…

Článek je přístupný předplatitelům*kám.


Pro pokračování se přihlaste.

Nebo si můžete zakoupit jednotlivé číslo A2
(nejprve je potřeba se registrovat).

Prohlédněte si naše
možnosti předplatného.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image

Příbuzné články

Oběti basu a narcismu

Electroclashová introspekce podle Bassvictim


Kdy máme dost?

S Ondřejem Vavrečkou o pokroku, trhlinách i naivitě



Jsem takové městské zvíře

S Rodrigem Blancem Calderónem o sympatiích i opuštěnosti