close search

Jsem takové městské zvíře

S Rodrigem Blancem Calderónem o sympatiích i opuštěnosti

Spisovatel Rodrigo Blanco Calderón žije po odchodu z Venezuely už jedenáct let v Evropě, ale Latinskou Ameriku prý našel i ve zdejších literaturách. Při jeho pražské návštěvě jsme s ním hovořili o Caracasu, zkušenosti exilu, jeho posledním románu Sympatie nebo o opuštěných psech.

Rodrigo Blanco Calderón. Foto Emilio Morales

Ve vašich textech je výrazně přítomné napětí, nejistota, atmosféra ohrožení. Je to pro vás především literární motiv, anebo způsob, jak zachycovat současný svět?

V příbězích, které se odehrávají v Caracasu, je vždy přítomný pocit ohrožení, protože je to velmi nebezpečné město. Pokud chcete vykreslit jeho obyvatele realisticky, musíte si toho být vědomi. A mě baví budovat zápletky, v nichž hrají roli různé intriky a manévry – a je to navíc klasický způsob, jak si získat čtenářovu pozornost.

Caracas ve vašich dílech není jen kulisa či zrcadlo společnosti. Je to spíš dusivý organismus, nebo dokonce duševní stav…

Možná se vám to tak zdá proto, že já sám se považuji za takové městské zvíře – vyrůstal jsem ve městě a vždycky v něm žil. Dokonce se nepovažuji ani tak za Venezuelce, jako spíš za obyvatele Caracasu… Nejde tolik o jeho krajinu, vnímám ho takřka jako samostatnou literární postavu.

Jak se vůbec u vás rodí tvůrčí proces? Z obrazu, věty, postavy? Nebo snad z nějaké úzkosti či neodbytné otázky, která vás pronásleduje?

Někdy z obrazu – ale ten vzniká poetickým způsobem, z jediného slova, příběhu, který mi někdo vyprávěl. Zkrátka mě něco…

Článek je přístupný předplatitelům*kám.


Pro pokračování se přihlaste.

Nebo si můžete zakoupit jednotlivé číslo A2
(nejprve je potřeba se registrovat).

Prohlédněte si naše
možnosti předplatného.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image

Příbuzné články

Ráj neexistuje

S Abdulrazakem Gurnahem o směšnosti i pokoře


Smutek zanechte přede dveřmi

Poslední věci člověka podle Lídie Jorge



Nemít děti, zachránit Zemi?

Dvě prózy o rodičovství v době klimatické krize