Festival experimentální hudby Hradby Samoty nikdy neměl stálou základnu – od roku 2010 kočoval po slovenských i českých hradech a zámcích. Proč minulý čas? Festival přišel o grant z Fondu na podporu umenia a jeho budoucnost je nejistá. Letošní ročník se oproti minulým letům musel výrazně uskromnit. Omezený rozpočet se promítl zejména do složení vystupujících – převažovala česká a slovenská jména. Pravidelné návštěvnictvo mohlo pocítit déjà vu: festival se odehrál v Moravanech nad Váhom, stejně jako v covidovém roce 2020, kdy byl překřtěn na Mikrohradby Moravany. I tentokrát se hrálo na dvou stagích, venkovní a podzemní. Vnější prostor areálu prozvučovaly spíše „kapelovější“ projekty, hrající žánry jako sludge či elektroakustický drone, uvnitř duněly především krabičkové sety, například z ranku techna nebo industrialu. Z venkovní scény si zaslouží zmínku vystoupení Psychedelic Rainbow Warrior Peace Force, které zaujalo (nejen) samply s exaltovanými výkřiky hvězdy devadesátkového teleshoppingu Horsta Fuchse, nebo umělou mlhou zalitý koncert blackmetalových Voluptas, během nějž získal západ slunce, výjev silný per se, ještě větší naléhavost. Ze sklepní scény jsem si kromě vzpomínek na pamětihodné performance, třeba na Yarrdeshův breakcorový set, odnesl také jednu pamětihodnost: nefunkční mixážní pult, rozmlácený a hozený do publika noiserem Drénem. Dík! Už jsem si ho doma vystavil, a ne náhodou jsem hned vedle umístil kladívko. Doufejme, že se z tohoto textu nestane epitaf. Mám pocit, že těch jsem v posledních letech napsal víc než dost…

Hradby Samoty. Moravany nad Váhom, Slovensko, 21.–22. 8. 2026