Editorial
Dámy a pánové, ať už si Prahu pamatujeme z letního výletu jako mírně lascivní dámu, nebo nám nyní z pohledu orámovaného třeba odborářským autobusem připadá jak prochladlý úředník s ulíznutou přehazovačkou, má, a to vy víte nejlíp, spoustu dalších možností. O některých píše Pavel Sedlák v recenzi architektonické výstavy Praha – Evropa. Futura Pragensis (s. 10). Dynamiku přehlídky futuristické architektury vyvažuje toporná a koncepčně ztracená výstava absolventů FAMU v „živé mrtvole“, Galerii Václava Špály (11). Čerstvá a vymydlená Mrtvá nevěsta Tima Burtona (9) je, zdá se, ve srovnání se Špálovkou pořád ještě čiperka. Kromě článků k hlavnímu tématu (sociální stát), jejichž autoři přemítají, jak se poctivě a účelně podílet na snižování krutosti, upozorňujeme na téma literární. Týká se překladatelství (14–17) jako řemesla, kde rychlokvašky troskotají. Tedy měly by.
Libuše Bělunková
Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky
odebírat newsletter A2
