K dvacátému výročí svobody nám krom jiného Česká televize uchystala seriál Vyprávěj, jenž má pěkně po lopatě vysvětlit, co je třeba v našich dějinách jednoduše nenávidět a jaké to vlastně za té normalizace bylo. Je to smutné dívání, nejvíce ze všeho připomíná bolševické seriály, jež také vysvětlovaly, hanily a psaly vlastní dějiny. Umělost z toho přímo prýští a sitcomový přístup dává tušit, že jde nakonec jen o trochu jinou televizní zábavu. Můžeme být jen rádi, že šablonovití disidenti z Vyprávěj nejsou ti jediní, co k nám v současné době z televize mluví. A tak nezbývá než pochválit výjimečný dokumentární seriál Zprávy z domova a z domovů 1989, jenž na dění osudného roku hledí očima tehdejších dětí disidentů, a nedávno puštěný dokument Opozice z periferie, který se konečně zaměřuje na disent mimo velká města, což znamená mimo dosah možné pomoci. Vyprávět by měli lidé, kteří mezi námi stále žijí
a stejně jako dříve se jim moc prostoru nedostává.