Karlovarský festival se prezentuje jako festival pro „baťůžkáře“ i áčková soutěž. Dvojlomnost je to paradoxní – tolik citovaní „baťůžkáři“ čekají od pěti hodin ráno na lístky, a mnohdy nedostanou nic. Bezpečnostní služby (zejména blíží­-li se k červenému koberci černá limuzína) se k nim chovají přezíravě a už tak zběsilé čekání ve frontách jim nesmyslně komplikují. Jenže obraz „audience-friendly“ festivalu je třeba držet, takže proč před premiérou snímku Laurentia ve velkém sále Thermalu nevtipkovat o počasí a nedonutit publikum, aby na kameru zatleskalo ve stoje – ne však tvůrcům díla, ale vítězce Wimbledonu? Podobně trapný byl i výstup Jiřího Bartošky, jenž uvedl nový film nikoli režiséra Akiho Kaurismäkiho, nýbrž herce Johna Malkoviche. Ani ten o filmu neřekl nic. Možná proto, že zde tentokrát byl kvůli módní přehlídce. A tak dokola – jako by šlo o to přilákat efektností co nejvíc lidí. Ti nám dělají reklamu, ale do
kina je pustit netřeba.