Škrábnutí

Jak můžeš takhle čistě zpívat

tak pozdě?

Mezi zběsile vystřílenými nábojnicemi

lahví.

Mezi psisky na dlouhých nohách

a igelitovými cáry

skoro stejně rychlými.

Mezi černými zmijemi

zahozených pneumatik.

Slušní lidé zaspávají zkázu.

Zas zpíváš,

tak jednoduše,

jako když se škrábnutím poznává hematit.

Za chvíli

se pozdě přesype v brzy

a nebude už slyšet nic

ve vstávajícím jeku

hromadění.

　

(Z připravované básnické sbírky Darmata)

Příbuzné články

aktuální číslo
#19/2025