V jedenadvaceti českých městech se 11. června demonstrovalo proti prolomení limitů a za postupný útlum těžby uhlí, což odpovídá původnímu rozhodnutí vlády. Součástí protestů bylo zároveň vyjádření solidarity se zaměstnanci uhelných dolů, kteří jsou ve sporu o prolomení limitů uhlobarony používáni jako rukojmí. Zástupci organizátorů akce, ale třeba i starosta Horního Jiřetína, kterého se prolomení týká, kritizovali postup ministra obchodu a průmyslu Jana Mládka. Ten podle nich zdržuje definitivní rozhodnutí o limitech a snaží se obejít společenskou dohodu uzavřenou počátkem devadesátých let.

Uprchlíci z Blízkého východu, kteří hledají na řeckém ostrově Lesbos záchranu před násilím a válkou v Iráku a Sýrii, se 16. června vzbouřili kvůli nedůstojným podmínkám v táborech pro migranty. Ty podle nich připomínají špatně vybavené zoo. V táborech často není zavedena elektřina a chybí zde i základní hygienické vybavení. Demonstranti žádali lepší životní podmínky, zajištění bezpečnosti a urychlené vyřizování azylových registrací. Proti uprchlíkům násilně zakročila řecká policie, takže řada lidí musela být následně ošetřena. Jen v roce 2015 podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky do Řecka dorazilo více než 55 tisíc uprchlíků.

V Hongkongu začala ostrá parlamentní debata o sporné volební reformě, kterou připravila centrální čínská vláda v Pekingu, aby zabránila přímé volbě správce Hongkongu, plánované na rok 2017. Podle reformy má jen polovina ze sedmdesáti křesel podléhat přímé volbě voličů a zbytek má určit nominační výbor, který provádí jakýsi předvýběr kandidátů. Tento výbor je ale tvořen přívrženci čínské vlády, takže lze očekávat, že Hongkong v blízké době zažije opět rozsáhlé protesty.

Kolektivní hackerská skupina Anonymous se přihlásila k útokům na desítky webových stránek kanadské vlády. Ty byly napadeny 17. června a dvě hodiny zcela vyřazeny z provozu. Po kybernetickém útoku se v režimu offline ocitly například stránky ministerstev práce, spravedlnosti a zahraničních věcí. Důvodem k útoku byl nový návrh antiteroristického zákona, známý pod zkratkou C­-51, jenž podle organizace Human Rights Watch ohrožuje lidská práva zakotvená v kanadské listině práv a svobod. Zmíněný zákon umožňuje bezpečnostním složkám například porušovat platné zákony a zavádí takzvaný institut dlouhodobého, preventivního zatčení. Ve videu, které Anonymous zveřejnili po útoku na serveru YouTube, varují před výměnou soukromí za falešný pocit bezpečí.