Zní zrady zvon, zní zrady zvon. Sladká Kalifornie, hrdý Washington – a my jsme je tak milovali! Jestli se z českého hlediska v něčem Hillary Clintonová a Donald Trump opravdu lišili, je to místní klientská struktura. Rozvinutá „občanská společnost“ novinářských a politických stipendistů, neziskovek a dalších přátel svobody, kteří se s vojensko-průmyslovým komplexem vezou už od dob bojů o Jugoslávii, zůstala po volební noci tak trochu opuštěna. K údajně izolacionistickému Trumpovi se tu před jeho vítězstvím hlásila prakticky jen hrstka nadšenců a samozřejmě ultrapravice, plnící v české společnosti úlohu obecního blba. Vzniká tak otázka, zda ve věci transatlantické vazby převládne osvědčený sovětský model, kdy se vůdcové sice mění, ale loajalita regeneruje, anebo se z americké vlivové struktury odštípne tvrdé jádro jakýchsi osiřelých disidentů Západu. Ale vsadil bych se spíš, že se ve víru hledání cestiček k novému
„strategickému partnerovi“ dá většina kabátů do více či spíše méně ladného pohybu. Bude to podívaná pro bohy. Jen idiot přece nemění své názory.