Stále drsnější postup běženců ve francouzském Calais, kteří drží hladovky, podřezávají si zápěstí a sešívají rty, vyprovokoval některé Čechy k odvetným opatřením. Na protest proti tomuto vydírání si sešívají prdele. Nová móda, nebo počátek revolučního společenského pohybu?

„Je to vlastně obrodné hnutí. Když šlo o obnovu evropských hodnot, Češi byli vždy u toho, tady to vždycky začalo,“ říká jeden z mluvčích nové neobvyklé platformy občanské neposlušnosti. Poukazy na možná zdravotní rizika odbývají sešívaní jednoznačně – nevěří už cizí propagandě. „Přišli jsme skoro o všechno, jsme cizinci ve vlastní zemi a tohle je jedna z mála možností, jak dát otevřeně najevo, co si o nich myslíme. Udělali z nás kolonii, ale žádné další kolonoskopii se už nepodrobíme, a to ani symbolicky. Je nejvyšší čas začít hájit vlastní suverenitu!“

Na hromadné zašívání prdelí však reagují rozpačitě ekonomové, kteří se obávají poklesu poptávky na trhu s jídlem, a také politologové a experti na evropské hodnoty: „Jsme skutečně zaskočeni takovou iniciativou ze strany občanské společnosti a váháme, zda se ještě jedná o občanskou společnost. Navíc si nevzpomínám, že bychom na to vypláceli nějaké granty.“

Ani bezpečnostní analytici nevidí věc jednoznačně: „Tak určitě, je to základní opatření k zvýšení osobní bezpečnosti. Když něco spolknete, pořád nikdo nezaručí, že vám to už nemůžou vzít. Pokud však uzavřete jednu z únikových cest, riziko tím snížíte. Ale o tom vám teplouši v televizi samozřejmě nic neřeknou.“ Známý chirurg cestou domů podotkl jen: „Dejme tomu.“

Hovoří se o dobrovolných hlídkách sešívaných, které by veřejně kontrolovaly mravní čistotu občanů – a případně stav jejich prdelí. Nesešívaní by pak nosili povinně volitelný odznáček. Konkrétně by volili, jestli v odznáčku zabudovaný monitorovací čip bude běžet na Androidu nebo v operačním systému od firmy Apple. Na webových diskusích věnovaných chytrým technologiím rozpoutala zpráva vleklé a vášnivé spory, takže se někteří nerozhodní přidávají k sešívaným, aby nemuseli řešit, které korporaci dají při sledování své osoby přednost. Připojili se tak k nepřátelům korporací obecně, kteří měli prdele sešité už dávno, ještě než se z toho stala móda.

Není zatím zřejmé, jak se hnutí sešívaných profiluje politicky. Zdá se, že se splnil sen všech marketérů o revolučním (či obrodném) hnutí napříč politickým spektrem. Všechny spojuje starost o věci veřejné a vymezování se proti stále agresivnějším hladovkářům z řad uprchlíků v Calais, Řecku a Turecku.

„Zašívají si huby, nejedí a neposlouchají – kde to skončí? Máme čekat, až nám přijdou řezat hlavy? Musíme něco dělat, a každej ať začne u sebe, u svý rodiny a u svý zadnice. Nedáme jim už ani gram hmoty!“ Právě vymezení se vůči nepříteli je základem nové české vlny nepolitické politiky: „Nejsme jako oni – a oni nejsou jako my! Tohle je základ a my jsme tady doma a na to chceme upozornit.“

Pozorovatele překvapuje, jak hlubokou sounáležitost vlna sešívání rozpoutává, a to i mezi umírněnými. Jako by se uvolnila po desetiletí nahromaděná protestní energie. Filosof B. zasvěceně komentuje: „Jsou zkrátka věci, kvůli kterým stojí za to žít, a jsou také věci, kvůli kterým stojí za to se nepodělat. Sešívaní nepotřebují popkulturu, popcorn ani pornografii, aby zaplnili své niterné prázdno. Stávají se sami sobě smyslem – skrz sebe a pro sebe.“

Sešívání prdelí má i pozitivní kosmetické účinky, byť nejsou původním záměrem: díky permanentnímu stažení řitních svalů se napíná pokožka na obličeji i jinde, a sešívaní tak působí mlaději a svěžeji. České ženy jsou podle turistů ještě krásnější, než byly kdy dříve. „Jejich bříška jsou pevná jako tibetské bubínky,“ pochvalují si čínští obchodníci. A mají důvod k optimismu. Vše nasvědčuje tomu, že Češi ve svém obrodném úsilí zajdou ještě dál. „Jsme připraveni přijmout i tvrdší opatření – v případě dalšího nátlaku ze strany migrantů omezíme dýchání a každý desátý Čech si usekne levou ruku. Vydírat se nenecháme!“ vysvětluje odhodlaně mluvčí.

Autor je spisovatel.