„V roce 1917 se toho stalo tolik, že na něj lze nahlížet libovolným prizmatem: války a míru, osobností a davů, svobody a diktatury, solidarity a kolektivního egoismu,“ píše jeden z respondentů naší ankety o VŘSR. Do historie se ale nejvýrazněji zapsal až konec roku: „Na podzim roku 1917 si čaroděj přišel pro své. Byl plešatý, malý, ráčkoval, ale měl charisma. Rus neodolala.“ Tak popisuje Viktorija Šochina ve svém textu o stopách revoluce v ruské poezii Vladimira Iljiče Lenina, klíčovou postavu Velké říjnové socialistické revoluce, jejíž sté výročí si v tomto čísle A2 připomínáme. Zastavme se nejprve u názvu. Měřeno pozitivním i negativním dopadem na celý svět, velká revoluce to opravdu byla. O tom, proč se označuje jako říjnová, ač se odehrála v listopadu, kolovalo mnoho vtipů. A asi nejrozporuplnější je otázka, zda byla opravdu socialistická, což například ve svém eseji zpochybňuje Martin Hekrdla. Texty k tématu se věnují nejen tomu, co tato událost, zastřená množstvím historického balastu, opravdu znamenala nebo co znamenat mohla, ale i její současné recepci v Rusku, míře její revoluční role v oblasti ženské emancipace i tomu, jaký podíl na ní měly nebolševické síly. Jako vstupní text doporučuji esej Matěje Metelce, který se snaží popsat kořeny VŘSR i její vztah k Francouzské revoluci a pokládá otázku, zda byl režim, který ji zaštiťoval, marxistický. Vyvoláváním sto let starých událostí nechceme oživovat mrtvolu – jsme si nicméně vědomi toho, že Říjnová revoluce poznamenala celé minulé století. Jednadvacáté století na svůj Říjen zatím čeká.