Před pár dny začal literární festival Měsíc autorského čtení, jehož čestným hostem je Rumunsko. Při této příležitosti jsme připravili číslo zaměřené na současnou rumunskou literaturu, jehož součástí je i letní literární příloha se čtyřmi prózami, které nás zavádějí na venkovský jarmark, do komunistického kriminálu, romského ghetta nebo mezi moldavské spisovatele. Obsáhlý článek romanistek Jarmily Horákové a Libuše Valentové, který lze doporučit jako ideální vstup do tematického bloku, shrnuje hlavní literární tendence po pádu Ceaușescova režimu. Poměrně provokativní postoj k tvorbě starších i mladých autorů má básník a literární kritik Ștefan Baghiu. V rozhovoru komentuje vyčerpanost „antikomunistických“ próz, které se obracejí k minulosti a jež na Západě prorazily díky jistému exotismu, jenž se opájí omšelým kouzlem „impéria v troskách“. Dozvíme se také o nových směrech v poezii i o znatelném (a pozitivním) vlivu EU na místní kulturní infrastrukturu. Evropský literární objev Mircea Cărtărescu, jehož dílo zatím bohužel nebylo do češtiny přeloženo, mluví o své „antibiografii“ Solenoid, která „jde proti literatuře jakožto společenskému systému“ a v níž nechává zaznít „křik našeho živočišného druhu, ničeného zlem“. „Klasika“ je zde zastoupena novým překladem mytického vyprávění Mircei Eliada Svatojánská noc. Z článků mimo téma věnujte pozornost textu o kauze výběrového řízení do vedení Ateliéru intermediální konfrontace na pražské UMPRUM nebo zhodnocení čtyřletého působení Syrizy v řecké vládě.