close search

V sevření každodenní úzkostí

Povídky Jeffreyho Eugenidese

Sbírka povídek Z první ruky je prvním představením krátkých próz Jeffreyho Eugenidese, který se proslavil spíše jako romanopisec. V povídkách sice najdeme některá autorova oblíbená témata a jedná se o kvalitní literaturu, celkově však zůstávají ve stínu jeho slavnějších románů.

Český čtenář se s dílem Jeffreyho Eugenidese potkává tak nějak na přeskáčku. Zatímco romány Hermafrodit (2002, česky 2009) a Hra o manželství (2011, česky 2012) vyšly jen s drobným zpožděním oproti anglickým originálům, jeho první novela Sebevraždy panen (1993) se dočkala překladu až roku 2013, tedy dlouhých dvacet let od prvního vydání. Podobně se to má s kolekcí deseti povídek Z první ruky (Fresh Complaint, 2017). Pro americké čtenáře je knížka vůbec prvním uceleným výborem Eugenidesovy krátké prózy, českému publiku se pak americký spisovatel řecko­-irského původu představuje jako ­mistr krátkých literárních forem vůbec poprvé.

 

Originalita a přesnost

Jednotlivé příběhy se klenou přes dvaadvacet let – vracíme se tedy k autorovým tvůrčím začátkům, přitom ale sbírku rámují dvě nové povídky z roku 2017. Eugenidesovým stálým čtenářům tak Z první ruky přináší koncentrované svědectví o vývoji i kontinuitách jeho oblíbených motivů, postav a vyprávěcího stylu. Stejně jako v jeho ceněných románech – Hermafrodit získal Pulitzerovu cenu – i v drobnějších útvarech pulsuje Eugenidesova schopnost vtipné zkratky, stejně jako dar originální a výstižné metafory. Už na počátku jeho tvůrčí dráhy šlo o přesného spisovatele, schopného vetknout textu pečlivě kalibrovanou strukturu, kterou neztrácel ze zřetele ani při rozkošnickém vrstvení a ohýbání ustálených lingvistických obratů. Zůstává otázkou, zda se svého barvitého jazyka bude spisovatel držet i nadále. Podle jeho nedávných prohlášení si totiž doba žádá jasný a konejšivý hlas namísto efektní nápaditosti.

Ve svých vrcholných dílech Eugenides experimentoval s různými druhy vypravěčů – tajemným mužským chórem nebo nestálostí identity. To je případ Hermafrodita, kde ústřední postava vyrůstá jako dívka Calliope, ale vlivem hormonálních změn i osobní volby se nakonec stává mladým mužem Calem. Oproti tomu v nové, titulní povídce Z první ruky nejde ani tak o oslnivé splétání genderových rovin, spíš máme co do činění s empatickým dvojhlasem. Autor vypráví o jedné osudné noci ústy obou účastníků – známého profesora metafyziky ve středním věku a indo­-americké středoškolačky.

Ve dvou případech se setkáváme s postavami z Eugenidesových románů. V povídce Letecká pošta zastihneme Mitchella Grammaticuse, jednoho z nápadníků hlavní hrdinky Hry o manželství, v momentu, kdy v důsledku těžké úplavice prožívá kdesi v jihovýchodní Asii kýžené spirituální prozření. V Orakulární vulvě, zřejmě přípravnému textu pro pozdějšího Hermafrodita, zase putuje spolu s hrdinou Dr. Lucem za indonéským kmenem, holdujícím podivuhodným sexuálním praktikám. Poznatky a postoje slovutného sexuologa ohledně fluidní genderové a pohlavní lidské identity se později výrazně promítly do krátké nemocniční epizody oboupohlavní Calliope Stephanidesové.

 

Sny o oddlužení

V centru Eugenidesova díla vždy stály postavy nezapadající do tradičních vzorců mužnosti – hermafrodit, spirituální požitkář či tajemné sborové „my“ v Sebevraždách panen. Povídky Z první ruky však nechávají promlouvat spíš muže středního věku, které svírá každodenní úzkost. Vzdělané Eugenidesovy hrdiny stravuje vědomí nedostatku – nikdy nepřekonají životní standard svých rodičů, budou živořit v domech, které potřebují rekonstrukci, neschopni splácet úvěry. A co hůř, inteligence ani široký rozhled je neochrání před špatnými rozhodnutími a hloupými přešlapy. Povídky jako Stará hudba nebo Velký experiment poodkrývají americkou fascinaci penězi a až fyzickou bolest z jejich nedostatku. Jak hudebník Rodney, tak básník Kendall fantazírují o šťastných oddlužených zítřcích, ale zároveň jim dochází, že ve Spojených státech získávají navrch hodnoty, s nimiž nemohou a nechtějí držet krok. „Počítalo se vítězství. Moc, svaly, a nebylo­-li zbytí, mlžení.“

Navzdory známým rysům a důvěrně blízkému hlasu vypravěče ovšem Z první ruky představuje solidní, nikoliv výjimečný počin. Jeffrey Eugenides je mnohem lepší romanopisec než povídkář. Ačkoliv v kolekci skoro nenajdeme slabé místo, schází tu křehký lyris­­mus přítomný v Sebevraždách panen, epická šíře Hermafrodita i mladická tesknota Hry o manželství. Jak vyplývá hned z první povídky Stěžovatelky, někdy nám knihy zásadním způsobem vstoupí do života a stanou se našimi trvalými společnicemi. Americký prozaik takové knihy v minulosti bezesporu napsal, leč novinka k nim bohužel – přes svou kvalitu – nepatří.

Autorka je filmová kritička.


Jeffrey Eugenides: Z první ruky. Přeložila Martina Neradová. Host, Brno 2018, 327 stran.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image

Příbuzné články


Je mě několik

Autobiografická trilogie Pirkko Saisio


Ošukej mě hráběma, mámo!

Drag celebrity Trixie Mattel a Katya Zamolodchikova


Ztělesňuju své pravé já

S Chi Chi Tornádo o dragu a travesti u nás