„Když člověk žije na venkově, je každá námaha zbytečná,“ prohlásila kdysi Ema Bovaryová, kterou ale nakonec dovedly k záhubě výpravy do velkého města. Čtenáři románu si nejspíš vybaví, s jakým slastným posměchem Flaubert popisuje provinčnost hospodářské výstavy v Yonville­-l’Abbaye. Pro okres Dolní Seina jde přesto o velkou událost a je celkem jedno, že v rámci Francie neznamená nic – to jen lékárník Homais, místní učenec a pošuk, má potřebu psát o ní do krajských novin. Podobně je to na té nejlokálnější úrovni s literárním životem. Jak píše v úvodním textu k tématu Jakub Vaníček, při pohledu z metropolí nám nemusí docházet, že regionálním autorům či organizátorům akcí často nejde ani tak o to přispět k národní nebo snad evropské kultuře, jako spíš o soudržnost místní komunity. Naopak Flaubert svou knihou vepsal do velké literatury domovskou Normandii, i když měl publikum hlavně v Paříži. V tom není naše dnešní situace zas tak odlišná: o tom, která „díla z regionů“ uspějí i mimo ně, se rozhoduje především v Praze. Další články se věnují konkrétním oblastem, jež mají v české literatuře zřejmě nejvýraznější otisk: severním a jižním Čechám a severní Moravě se Slezskem, které v čísle zastupuje básník Jakub Chrobák. Z rozhovoru s ním se dovíte, proč Ostrava přestává být spravedlivá a v čem spočívá rozkol uvnitř valašské povahy. Společenská rubrika se tentokrát nemůže nevěnovat ruské invazi na Ukrajinu – a bohužel to jistě není naposled. Zatím nezbývá než pomáhat potřebným a přát si, aby celá imperiální mašinérie co nejdřív odešla tam, kam obránci Hadího ostrova poslali ruskou válečnou loď.