V časných ranních hodinách 3. července 2021 se čtyřiadvacetiletý ošetřovatel Samuel Luiz účastnil s přáteli večírku v jednom z nočních klubů v galicijském hlavním městě La Coruña. V průběhu večera vyšel s kamarádkou ven, aby zavolali jejímu příteli přes videohovor, načež je začala okřikovat skupina mladých lidí, protože si mysleli, že je dvojice natáčí. Přestože oba vysvětlovali, že jejich videohovor nemá s kolemjdoucími nic společného, situace rychle eskalovala a slovní konflikt přerostl v agresivní fyzické násilí. Agresoři se navíc rozhodli přivolat posily. Během několika minut se jeden z mladíků vrátil s dalšími asi dvanácti kumpány. Luiz chtěl z místa odejít, ale skupina ho pronásledovala. Po pár stech metrech ho útočníci povalili na zem a poté několik minut surově bili. Napadení doprovázely homofobní urážky, které později usvědčily pachatele z nenávistné motivace. Po několika minutách se podařilo útočníky odtrhnout, avšak těžce zraněný muž zemřel ještě před příjezdem sanitky.

Tato brutální a zcela zbytečná vražda otřásla nejen španělskou veřejností. Znepokojující byla především skutečnost, že šlo o zločin motivovaný nenávistí k LGBTQ+ osobám. Španělsko přitom patří mezi progresivní země, které mají zákony na ochranu práv těchto skupin na vysoké úrovni.

Širší problém

Bezprostřední reakcí na Luizovu smrt byly masové protesty. Španělské úřady totiž incident zprvu označily za obyčejnou hádku, což vyvolalo obrovské pobouření. Až pod tlakem médií a veřejnosti byla uznána homofobní motivace činu a začalo důkladnější vyšetřování. Ukázalo se nicméně, že předsudky vůči LGBTQ+ komunitě mohou ovlivnit i postup úřadů. V Madridu, Barceloně, Seville a dalších španělských městech vyšli lidé do ulic, aby vyjádřili solidaritu s rodinou oběti a žádali spravedlnost. Tisíce protestujících nesly transparenty s nápisy jako #JusticeForSamuel nebo #Stop­Homophobia, které zároveň začaly trendovat na sociálních sítích a staly se symboly celosvětové kampaně proti homofobii. Protesty se rozšířily i do velkých evropských a světových metropolí včetně Paříže, Berlína či New Yorku. Organizace zaměřující se na lidská práva požadovaly, aby vlády nejen ve Španělsku, ale i v dalších zemích zavedly efektivnější opatření proti diskriminaci a násilí.

Průzkumy Evropské agentury pro základní práva z roku 2019 ukazují, že více než 50 procent LGBTQ+ osob ve Španělsku v předchozích dvanácti měsících zažilo nějaký projev agrese či diskriminace. Španělské ministerstvo vnitra v roce 2021 zaznamenalo více než 450 homofobních útoků, což naznačuje, že problém homofobie je v zemi navzdory pokrokové legislativě stále přítomný. V evropském kontextu jsou mezi státy s největším počtem podobných útoků například ­Polsko a Maďarsko, kde legislativní kroky proti ­LGBTQ+ osobám vedly k narůstajícímu počtu zločinů z nenávisti. Relativně dobrá situace je třeba v Norsku nebo Nizozemsku, avšak ani zde není podobné násilí zcela zažehnáno. Případ Samuela Luize tak odráží širší problém: žádná evropská země není imunní vůči předsudkům a nenávisti, jež ve společnosti přetrvávají. Španělský případ tak zvýraznil potřebu koordinovaných řešení, která by zajistila pro LGBTQ+ komunitu bezpečí.

Systematické řešení

Luizova rodina se účastnila protestů a veřejných akcí od samého začátku. Především otec oběti Max Luiz neúnavně bojoval za to, aby smrt jeho syna vedla k důsledným změnám v přístupu k diskriminaci a násilí vůči LGBTQ+ osobám. Výzvy pozůstalých za větší ochranu práv této komunity získaly mezinárodní podporu a pomohly znovu zaměřit pozornost na otázky homofobie. „Vzali nám našeho syna,“ řekl Max Luiz během jedné ze soudních výpovědí a dodal, že to byla „čistá nenávist, nikdo by ani psa nenechal zemřít takhle pohozeného na zemi“.

Vyšetřování vedlo k zatčení několika osob. Tři hlavní pachatelé byli obviněni z vraždy s přitěžujícími okolnostmi a ze zločinu z nenávisti. Soudní proces, který probíhal v roce 2023, přinesl klíčové důkazy, včetně svědectví očitých svědků a záznamů z bezpečnostních kamer, které ukázaly, že útočníci použili homofobní urážky. Soudní rozhodnutí, které vedlo k odsouzení pachatelů na 22 až 27 let, je považováno za významný krok ke zpřísnění trestů za zločiny motivované nenávistí. Rozsudek zároveň deklaroval, že španělská justice bere tento typ násilí vážně a je připravena chránit práva menšin. Na podzim 2024 byl případ přezkoumán na základě nových důkazů, což vedlo k úpravám a dalšímu zvýšení trestů.

Smrt Samuela Luize poukázala na nutnost zlepšení prevence v oblasti diskriminace a násilí. Organizace jako ILGA­-Europe a další upozorňují na důležitost inkluzivního vzdělávání a antidiskriminačních kampaní, které mohou pomoci odstranit předsudky vůči LGBTQ+ komunitě. V některých španělských regionech byla zavedena povinná školení pro učitele zaměřená na prevenci homofobie, což lze brát jako první kroky k systematickému řešení problému. Boj za rovnost a bezpečnost LGBTQ+ lidí nicméně není u konce. Je nutné nadále pracovat na odstranění předsudků, na změně postojů ve společnosti a na prosazování efektivních opatření, aby se násilí podobné tomu, které stálo život Samuela Luize, napříště neopakovalo.

Autor studuje hispanistiku.